Řeší se problém, za který nemůže „starý bílý muž“

Máte pocit, že bují panika, strašení, ba hysterie? Na pohled to tak vypadá. Alespoň podle četnosti výrazů karanténa, křečkování, kontrola či uzavírání hranic. Ale všimněme si jedné věci. Kompetentní osobnosti – od vědců až po politické elity – se proti panice vymezují. Novinky.cz shrnují informace epidemiologa Rastislava Maďara titulkem Hlavně žádnou paniku. iDNES uvádí rozhovor s epidemioložkou Růženou Halířovou nadpisem Hlavní je nepanikařit. A Jan Konvalinka, prorektor UK a biochemik, jenž strávil profesní dráhu prací na virostatikách, napsal na web hojně sdílený příspěvek s poselstvím Lidi, neblbněte.

Dělat z toho nějaké širší poučení je předčasné. Nikdo se neodvažuje předvídat šíření koronaviru. Ale cosi o vztahu k panice a strachu říci lze. Otevřete-li rok staré noviny, narazíte na články o tom, jak Greta Thunbergová přijela na Světové ekonomické fórum do Davosu. Shromážděné veličiny oslovila bez pardonu: „Chci, abyste cítili paniku a strach, jak to cítím já každý den.“ A sklidila potlesk. Nekritizovali ji ani ti, kteří v srpnu 2015 sepsali výzvu Vědci proti strachu a lhostejnosti.

Shrneme-li dění kolem paniky za posledních pět let, dostaneme tento obrázek. V roce 2015, když šlo o migrační kalamitu, bylo šíření strachu a paniky čímsi odsouzeníhodným. V roce 2019, když šlo o „boj za klima“, si šíření strachu a paniky vysloužilo potlesk (Thunbergová byla přijata v Davosu, na klimatickém panelu OSN i papežem). A teď, když jde o hrozbu epidemie, šíření strachu a paniky opět naráží.

Z toho už lze vyvodit jakési postřehy. Třeba tento. Často se dnes nadává na upadající Západ, na to, že propadá bludným ideologiím a nedokáže srovnat priority podle důležitosti. Že EU věnuje stále větší část svých zdrojů na boj proti emisím skleníkových plynů, ač se na nich globálně podílí jen devíti procenty. Že se máme až příliš dobře, a proto nevíme, co roupama dělat. Ale teď se ukazuje, že když přijde akutní a skutečná hrozba, západní svět se probere k pudu sebezáchovy.

S tím souvisí i toto. Po delší době se řeší problém nespojovaný s otázkou morální viny. Jak u migrace, tak u klimatu se mluví o morální vině Západu (kolonialismus, industrializace), leč u epidemie koronaviru nikoliv. Jistě, je to banální konstatování, ale má svůj význam. Nebo snad někdo prohlásí, že za epidemii může „starý bílý muž“?

LN, 29.2.2020