Mezera mezi „šílenci“ a „profesionály“ se zužuje

Víte, který ministr zahraničí je služebně nejstarší? Asi Sergej Lavrov. Ruské diplomacii velí 18 let. Je zkušený i vzdělaný, špičkový profesionál. A tento muž teď pronesl slova jako ze žumpy: To, že prezident Zelenskyj je Žid, neznamená, že na Ukrajině není nacismus; „největší antisemité“ jsou Židé; i Adolf Hitler měl židovskou krev. To se už jeden pozastaví. Mohou profesionálovi typu Lavrova taková slova prostě ulítnout? Nebo je za nimi nějaký kalkul?

Cílem Kremlu je přesvědčit vlastní občany i svět, že na Ukrajině legitimně potlačuje hrozbu pro soužití etnik, vládu nacionalistů, militantů, ba nacistů. Mohlo by to mít jistou logiku, ale ta by se musela rozvíjet způsobem přijatelným pro ty, které má oslovit. Třeba upozornit, že jistí Židé šířili antisemitské postoje – třeba Karl Marx či Karl Kraus. Nebo že Izrael pokládá za nežádoucí Židy umanutě kritizující židovský stát (Noam Chomsky, Norman Finkelstein). Ale sáhne-li Lavrov tak hluboko ke dnu, tvrdí-li, že Hitler měl židovskou krev (rozuměj: tak jako Zelenskyj), je to úplně jiný případ, v prostředí diplomacie bezprecedentní.

Moskva by si mohla znepřátelit Izrael, jeden z posledních států Západu, který je vůči válce na Ukrajině neutrální (závisí na koordinaci s Ruskem v Sýrii). Ale větší sílu může mít to, že Lavrov vytočil i dosud klidné osobnosti západu EU. Jacques Schuster, šéfkomentátor listu Die Welt, napsal sloupek Lavrovova ničemnost bere dech. A ptá se zcela jasně: „Lze s takovým partnerem ještě vyjednávat?“

Zde číhají změny. Ještě nedávno zela mezera mezi jazykem ruských „šílenců“ typu filozofa Dugina či propagandisty Kiseljova (ten, co hrozí jaderným sežehnutím Británie) a jazykem „profesionálů“ typu Lavrova. Ti druzí mohli Západu říkat: buďte vstřícní, jinak přijdou horší než my. Když ale Lavrov vyrukuje s Židy coby největšími antisemity, vidíme, že ta mezera se zužuje. Jako kdyby Moskva už žádnou kamufláž či masku pro jednání nepotřebovala.

LN. 4.5.2022