…všetko pôjde hladko. Komicky znějící rýmovačka byla vážně míněným naučením mladých zapálených příznivců Vladimíra Mečiara; skoro se chce říci „Mečiarovy mládeže“. Kdo by sváděl krajní nemístnost průpovídky výhradně na nezkušenost, šeredně by se pletl. Třikráte byl v průběhu 90. let bývalý rohovník obdařen největší volební přízní krajanů, což mu zkraje mimo jiné usnadnilo – za vydatné pomoci Václava Klause – neústavním způsobem rozdělit československou federaci.

V neuvěřitelném pohrdání zákonností pokračoval už jako „otec národa“, do nějž se při svém směřování k autoritativnímu státu neustále stylizoval. Levicově populistický činovník si uměl získat a udržet olbřímí oblibu, tudíž jeho pád z výšin 30 – 40 procent podpory trval velmi dlouho. Až doteď, kdy konečně dotrůnil v jednokomorové Národné radě, kde mu procházely vázané mandáty, legalizace politicky podvratných akcí SIS, systematické zastrašování prezidenta Kováče a tak dále, a tak dále.

Původně nevýrazný podnikový právník Mečiar, jenž se zčistajasna vynořil z postkomunistického revolučního chaosu, a to vybaven detailním přehledem o fungování správního aparátu, vyvolával od začátku podiv i různá podezření. Sílící poté, co škálu podpásových direktů „neukázněnému“ vysokoškolskému pracovišti, tištěným a elektronickým médiím nebo na Slovensku tradičně váženému kléru rozšířilo zmaření referenda o vstupu země do NATO. Počin korespondující s patrnou geopolitickou reorientací Bratislavy.

Když zášť vůči mocenské kultuře banánové republiky dosáhla vrcholu, po volbách roku ´98 HZDS nevytvořilo koalici a hvězda jeho předáka počala zvolna hasnout. Nepomohl nejzdatnější volební výsledek o čtyři léta později, ani dvě prezidentské kandidatury. Koaliční účast ve Ficově vládě umožnila maximálně definitivní zahlazení stop po pochybném obohacování či jistém laxně vyšetřovaném pumovém atentátu.

Postupně se stávalo jasným, že na charisma Vladimíra Mečiara doléhá ruka let a stále nepříznivější výzkumy preferencí již zvrátit nesvede. Teď je nabíledni nejen v zemi pod Tatrami, že temný muž prezentovaný ve staré počítačové hře jako „Mečiator, nebezpečný a smrtící“ definitivně ukončil provoz. Ač samozřejmě nezapomněl pronést ono chlapácké: „Já se vrátím.“

Článek vyšel v deníku E15