Němečtí konzervativci vybírají volebního lídra

Má konzervativní parta největší šance s jasně konzervativní politikou? S lídrem, který k ní má nejblíže? Či spíše s politikou podle společenských nálad doby? S lídrem, jenž není názorově vyhraněný, zato média ho chválí, že je „cool“? To je otázka pro německé volby, jež se konají 26. září. Pro konzervativní unii CDU/CSU se teď zhmotnila při výběru kandidáta na kancléře.

Angela Merkelová kráčela tou druhou z výše popsaných cest. Úspěšně. Čtyřikrát vyhrála volby, získala čtyři kancléřské mandáty a šestnácti roky vlády se zapsala do historie na stejné úrovni jako Helmut Kohl (zaostává jen o tři roky za Bismarckem). Jenže konzervativce odevzdává ve stavu, kdy unie CDU/CSU má podporu jen 28 procent (pokles o pět procentních bodů od voleb v září 2017). Když Japonsko postihlo zemětřesení a havárie jaderné elektrárny, Merkelová uspíšila „vystoupení z atomu“. Když se valil do Evropy milion běženců z Blízkého východu, Merkelová otevřela hranice. Bylo to „cool“, ale hlavně z pohledu těch, kdo raději volí Zelené (i proto Zelení posílili na 23 procent). Bylo to však nepřijatelné pro řadu těch, kteří volí konzervativně (i proto AfD posílila na 12 procent).

Právě výběr toho, kdo bude za CDU/CSU kandidovat na kancléře, napoví, zda konzervativci chtějí v této cestě pokračovat, nebo klást důraz na tradičnější ideje, postupy a programy. Štafetu pokračovatele nese Armin Laschet, předseda CDU. Znamení změny bavorský premiér Markus Söder, předseda CSU. Ale pozor, není to referendum o odkazu Merkelové. Kdyby byl vůči ní mezi konzervativci výrazný odpor, předsedou CDU by se v lednu nestal Laschet, ale Friedrich Merz.

V tomto smyslu někdy působí diskutéři na českých webech až komicky. Třeba když vyzdvihují Södera jako někoho, kdo se od politiky Merkelové odřízne. Neodřízne. Rozdíl je „jen“ v tom, že Söder sází na větší kompetenci – na pověst muže, který razantně čelí epidemii a z Bavorska udělal nejbezpečnější spolkovou zemi Německa.

LN, 13.4.2021