GLOSA: Je třeba jednat
„Zpoždění už bylo dost a dost bylo i diskusí. Je třeba jednat!“ To jsou slova bruselského komisaře Avrampulose, která by mohla vyvolat velkou naději. Naději na to, že Evropská komise našla řešení a hodlá je – konečně - začít uplatňovat ve vztahu k zoufalé situaci v italských přístavech a Itálii vůbec, kdy krásná přímořská městečka jsou zaplavena migranty a v některých už je poměr Italové:migranti 3:1. Itálie volá SOS a „velká trojka“ - nejvyšší představitelé Německa, Francie a postižené Itálie - se scházejí a rokují. Itálie žádá, aby i Francie otevřela své přístavy migrantům.
Rokování v klimatizovaných prostorách hotelů, konferenčních center či francouzských zámků přinesou jistě racionální výsledky a člověku by se už už chtělo věřit, že ten obrovský nesmysl, kdy lodě s uprchlíky 12 kilometrů od libyjských břehů nejsou navráceny ten kousek od místa vyplutí a migranti zachraňováni na blízkých plážích Libye, ale jsou odtahováni – zachraňováni u daleko vzdálenějších břehů Itálie, se už nebude dále opakovat.
Nejdříve volalo Řecko, nyní Itálie. Brennerský průsmyk zažil migrační kalamitu před 18 měsíci. Nyní jej Rakušané chtějí uzavřít. To už se jistě nebude opakovat a zdravý rozum v klimatizovaném prostředí jednacích sálů určitě zvítězí.
Ale ouha: nadějná slova komisaře Avrampulose nebyla úvodním expozé k oznámení tohoto možného rozumného řešení. Následovalo oznámení o zahájení řízení proti státům odmítajícím přerozdělování uprchlíků. Chladné prostředí jednacích místností funkci šedé kůry mozkové neprospívá. Pan Avrampulos by měl sednout do letadla, přistát třeba v Neapoli a v tamních
Začátek jeho projevu byl opravdu tak nadějný. V „evropské“ hantýrce bohužel ale neplatí „konec dobrý, všechno dobré“. Konec projevu pana Avrampulose nebyl dobrý. Byl bruselský.
