Po Vídni mění politici přístup. Proč ne dříve?
Před časem klimatologové zjistili, že 17 z 18 roků s nejvyšší průměrnou teplotou se vyskytlo až po roce 2000. Bylo z toho velké téma v médiích a dobrá pedagogická pomůcka. Žáci, jaká je to korelace? Vychází na 89,5 procenta, a byť víme, že korelace není kauzalita, vede to k vážnému zamyšlení. Takovému pedagogickému postupu se tleská.
Teď si představte toto. Že někdo spočítá teroristické útoky v Evropě po roce 2000, vyčlení ty spáchané islamisty a žáky vyzve: spočítejte korelaci a napište, k jaké hypotéze vás vede. Takový člověk by získal nálepku islamofoba a jako pedagog by zřejmě skončil.
Teroristický útok ve Vídni se nevymyká ze západu Evropy. Přísně vzato, počtem obětí by se nevešel ani do seznamu těch největších na Wikipedii (13, z toho 11 islamistických, což je korelace 84,6 procenta). A přece jako by přinesl jistý přelom. Ne ve způsobu provedení, ale v reakcích státu, úřadů i politiků, kteří už nezavírají oči před neblahými korelacemi.
Za pozornost stojí už to, že Rakousko aktivizovalo některé jednotky armády. Kdo si pamatuje teroristický útok na izraelskou výpravu na olympiádě v Mnichově (1972), ví, že bundeswehr zasáhnout nemohl, neboť by to bylo protiústavní. Časy se zkrátka mění.
Nejvíc se ale mění v přístupu k původcům hrozby. Končí doba, kdy politici odsoudili teror, ale jedním dechem dodávali, že nemá nic společného s náboženstvím. Dnes by to působilo pošetile. Aspoň ve Francii, kde prezident Macron vyhlásil islamistům boj. Či v Rakousku, kde kancléř Kurz přímo řekl: „Útok byl islamistický, z nenávisti k našim životním hodnotám.“ A časem snad i v Německu, kde list Die Welt vyzval kancléřku, aby nemlčela a přidala se na stranu Macrona.
Změna v reakcích je dobrá zpráva. Ale stejně nezaplaší otázku. Proč přišla až teď? Proč teď politici používají argumenty, které ještě před pěti lety – kdy šlo leccos změnit či zastavit – sami označovali za pravicově populistické?
LN, 4.11.2020