Též proočkovaný stát se může vrátit k restrikcím

Vášniví otvírači přišli o jednu ze svých ikon. I tak lze shrnout nenápadnou zprávu, jež se objevila v pondělí večer na ČTK a webu: Dánsko se po dvou měsících vrací ke covidovým restrikcím, které tam platily po celé jaro a léto. Což se dá vykládat dvojím způsobem. Podle otvíračů tak, že Dánsko před čtvrtou vlnou epidemie kapitulovalo. Podle zavíračů tak, že na čtvrtou vlnu vyzrálo. Račte si vybrat.

U nás ta zpráva moc nevzrušila. O Dánsko se příliš nezajímáme a lze říci, že přemyslovské královny Dagmar si víc cení Dánové než Češi. Jenže třeba v Německu otevírala zpravodajství i solidních webů. Nejde v ní ani tolik o samotné Dánsko či o boj s epidemií jako takový. Jde spíše o to, že oslabila jeden výrazný argument.

Dánsko vyhlásilo 10. září Den svobody. Vyhlásilo ho poté, co měsíce restrikcí nákazu do značné míry potlačily, poté, co zvládlo naočkovat 76 procent populace (86 procent populace ve věku nad 12 let, tedy očkování schopné). Od 11. září zacházelo s covidem jako s jinými chorobami, třeba chřipkou. Začalo fungovat bez covidpasů, povinných testů a roušek. Zařadilo se – vedle Británie – mezi hrstku států opírajících se o argument: je-li společnost hodně proočkovaná, může si dovolit liberální přístup, otevření a téměř normální život. I když se i pak nákaza šíří, jde hlavně o běžné případy nezatěžující JIP, natož pohřební služby. Tudíž lze otevření udržet – epidemicky i společensky.

Ten argument má svou váhu, ale ta teď klesá. Británie ještě odolává, Dánsko nárůstu nakažených neodolalo. Po dvou měsících obnovuje povinnost covidpasů či testů. Přitom je společností uvážlivou, nehysterickou a liberální. Pokud i taková odpíská rozsáhlé uvolnění, je to širší signál. Pokud i Dánsko, jež má o 10 procent vyšší proočkovanost než Německo a o 20 procent vyšší než Česko, zastavilo návrat k normálnímu životu, co mohou čekat společnosti, jako je ta naše? Uvidíme, ale velké naděje na zimu si nedělejme.

LN, 10.11.2021