O čem jednají Merkelová s Putinem v éře Trumpa

Proč navštívil Vladimir Putin v sobotu Angelu Merkelovou, když nic konkrétního nedohodli? Když sama kancléřka byla u Putina v květnu? Když v červenci zajeli do Berlína ministr zahraničí Lavrov a náčelník generálního štábu Gerasimov? Tady jasná konkrétní odpověď schází. Německý tisk píše o „permanentním dialogu“, ale i ten přece musí mít nějakou konkrétní agendu, cíl či bod, kdy se prohlásí: a o tomhle budeme vážně jednat.

Zatím takový konkrétní bod není. V Berlíně se mluvilo o krizi na Ukrajině, v Sýrii či o plynovodu Nord Stream 2, který vadí Polsku (je-li pravda, že oba státníci vyjádřili odhodlání „chránit Nord Stream 2 před nekonkurenčními útoky třetích zemí“, jak to shrnul ruský mluvčí Dmitrij Peskov, Varšava má o čem přemýšlet). To vše posiluje dojem, že nahlížíme do zkumavky německé zahraniční politiky a že to tak aktivně vnímá i Moskva. „Musíme se dlouhodobě připravit na změněnou zahraniční politiku USA,“ řekl ministr zahraničí Heiko Maas pro Die Welt. Podle průzkumu společnosti YouGov pokládá Donalda Trumpa za hrozbu pro světovou bezpečnost 64 procent Němců, zatímco Vladimira Putina jen 16 procent .

Jak reaguje Rusko? Logicky dělá vše pro to, aby společenského rozpoložení v Německu využilo. Proto buduje „permanentní dialog“. Proto Putin cestou do Berlína zajel na svatbu rakouské ministryně zahraničí Kneisslové (FPÖ), jež má pro Rusko prvoplánovější pochopení než německý ministr Maas a jeho šéfka Merkelová.

Alternativa pro Německo se stala téměř sprostým slovem. Ztělesňuje opozici vůči kancléřce i extremismus. Jenže sama vláda Merkelové teď hledá alternativu pro Německo do časů, kdy trumpovská či posttrumpovská Amerika už nebude fungovat jako nároková bezpečnostní pojistka. Toto je zkumavka, kterou se vyplatí sledovat.

LN, 20.8.2018