Budou Ukrajinci o dohodě s Ruskem hlasovat?
Volodymyr Zelenskyj ukázal, jak se z neznámého politika stane za pár dnů světová osobnost. Doložil, že je s to vést Ukrajinu ve válce proti ruské agresi. Nedělejme si iluze, na vojenské vítězství to nestačí a Rusko krůček po krůčku postupuje. Ale ve válce „měkké síly“ Ukrajina vítězí. A to i z pohledu Ameriky rozklížené vlastními problémy. Jak píše novinářka Bari Weissová: „Odvaha Zelenského a Ukrajinců nám nastavuje zrcadlo. Zatímco my kácíme své pomníky, oni volají Sláva Ukrajině!“
Přesto je Zelenskyj v kleštích. Je mu jasné, že má-li Ukrajina z té války jakžtakž vyváznout, půjde to jen skrze dohodu s Ruskem. Zároveň se ale snaží dodržovat to, co z něj dělá protipól Putina – roli muže otevřeného a v rámci možností demokratického. I proto řekl, že jakoukoliv případnou kompromisní dohodu s Ruskem by měli Ukrajinci schválit v referendu. Ale to má – při vší úctě k Zelenskému – své závažné háčky. Lze ve válkou rozložené zemi uspořádat referendum tak, aby jeho výsledky nebyly napadnutelné? Lze vůbec tyto věci rozhodovat v referendu?
Zelenskyj je už mentálně připraven na neutrální status Ukrajiny, ale ne na to, že se vzdá části svého území. A ohlédneme-li se nazpět, zjistíme, že státy, jež byly dotlačeny ke strategické dohodě s Ruskem, zaplatily ztrátou části území. Finsko si po druhé světové válce ponechalo suverenitu (byť „finlandizovanou“), ale přišlo skoro o desetinu své plochy. Polsko se na úkor Německa posunulo na západ. Československo sice dosáhlo anulování mnichovské dohody a návratu Sudet, ale přišlo o Podkarpatskou Rus.
Můžeme jen spekulovat, jak by tehdy v referendech hlasovali Finové, Poláci či Čechoslováci. Ale před Ukrajinci se ta otázka rýsuje. Chcete mír s Ruskem? Jistěže ano. Chcete ho i za cenu ztráty Krymu nebo jiných území? To už je jiná věc. Kdyby Ukrajinci odpověděli ne, v mnohých očích by získali cejch válečných štváčů, kteří podrazili už skoro hotový mír. Toto je zádrhel hlasování lidu.
LN, 23.3.2022