S omezováním restrikcí se pojí přísnější disciplína

Ještě před měsícem se v Evropě uvažovalo takto: karanténní podmínky se budou uvolňovat podle toho, zda dobrý průběh křivky nákazy dovolí návrat k normálu. Někde dříve, jinde později. Teď se evropské státy rozhodují pro uvolnění, aniž by čekaly na zlom v šíření nákazy. Ale kdo si uvolnění představuje jako návrat k normálu, jak jsme ho znali ještě v lednu, je trochu vedle.

Nastává čas politických rozhodnutí a strategií. V pondělí pronesl zásadní projev k národu francouzský prezident Macron. Včera o tom rozhodovala německá vláda (má to složitější, musí zohlednit postoje spolkových zemí). Už o víkendu vydala svá doporučení německá akademie věd Leopoldina. Ale nejvýstižněji to vyjádřil sárský premiér Tobias Hans (CDU): nejde o návrat k normalitě, nýbrž o to, jak bude vypadat nová normalita.

Různé postupy různých zemí mají společný jmenovatel. Lze ho vyjádřit takto: Pro přežití fungující společnosti je nutné rychle uvolnit restrikce. Ale aby mohly být uvolněny, je třeba prosadit větší přísnost ve veřejném životě. Část z toho, co bylo považováno za dočasná omezení, se stane na jistou dobu novým normálem.

I proto prezident Macron prohlásil, že byť 11. května ve Francii skončí formální karanténa, naopak se od toho dne zavádí povinné nošení roušek. Na jak dlouho? Žádné pevné termíny se nestanoví. I proto německá akademie navrhuje rychlé otevření škol, ale zároveň povinné nošení roušek alespoň ve veřejné dopravě a nákupních střediscích (to dosud záleželo na lokálních politických rozhodnutích). To vše ladí s už jednou citovanými slovy sárského premiéra: nejde o návrat k normalitě, nýbrž o to, jak bude vypadat nová normalita.

Cesty z restrikcí mají různou podobu, ale nemíří přímo k normálu, jaký mají lidé na mysli. V tomto zrcadle můžeme být rádi, že v Česku začala platit přísná opatření už na začátku. Alespoň je z čeho slevovat a nemusí se vyhlašovat nové „rouškové povinnosti“ jako podmínka k uvolnění.

LN, 15.4.2020