Německý publicista, dříve jeden z největších bossů celosvětového koncernu IBM, Hans-Olaf Henkel napsal hezkou knihu "Die Abwracker", česky by se dalo říci Šroťáci. Jde o politiky a jiné veřejně činné lidi (nevládní organizace), kteří z pocitu vlastní dobroty, důležitosti a často i hladovosti páchají dobro. Autor vypráví o evropských aktérech finanční krize 2007 až 2009, kdy američtí makléři zaplavili trh bezcennými cennými papíry, na které se tito lidé vrhli jak smyslu zbavení. Kdo jen nesměle naznačil, že nechápe smysl těchto finančních produktů, byl bez milosti označen za blbečka. Heslo dne bylo kupovat, kupovat, kupovat. V Německu utrpěly touto nákupní horečkou především banky a fondy vlastněné státem, což je přibližně polovina všech finančních institutů země. Opět jednou prokázali Ami, jako správní obchodníci s čímkoliv, že jsou vůči staré Evropě o krok vpředu.

Šroťáci, Abwracker, vybrakovávají národní hospodářství jednotlivých států, obzvláště těch platících eurem. Pan Henkel rozlišuje mezi dobrými lidmi, kteří vám v případě nouze nezištně pomohou, a dobráky, kteří pro vás páchají dobro – za vaše prachy. Jako příklad jednoho takového dobráka uvádí bývalého prezidenta USA Jimmy Cartera, který jako první, nehledě k F. D. Roseveltovi, poručil americkým bankám dávat hypotéky i takovým zájemcům, u nichž nebylo jasné, že je kdy budou moci splatit. To se zdánlivě odbývalo na účet bank, na konci ale platil daňový poplatník.

V současné době je Evropa dobráky přímo přelidněna, hlavně Brusel. Jedna záchranná schůze stíhá druhou, dnes zachraňujem euro na Kypru, zítra v Itálii, pozítří ve Slovinsku. V jednom si jsou tito lidé zajedno. Všechny finanční potíže způsobili bankéři. Proto je nutno, aby kontrolu rozpočtů jednotlivých států platících eurem převzali politici EU. Odkud k tomu berou tito dobráci potřebné znalosti a čím převyšují ty bankéře a finančníky, to neříkají.