Když zápas lékařů a soudů vytěsňuje politiku
Při pohledu na průšvihy pandemie v západním světě přijde nápadné, jak je v této věci politika osobní. Osobnosti (experti) navrhují strategie i „opatření“ vlád a také je vysvětlují. A když už si něco osobnosti odskáčou, je to za osobní průšvihy či nesympatie. Kde je silná role politiky, idejí, parlamentu, opozice nabízející alternativní vize či plány? Není to jen česká specialita.
Ukázkou je Německo. Pro federální uspořádání je srovnatelné jen omezeně. Třeba vyhlásit stav nouze tam nelze tak jednoduše. Ale v debatě mají silné slovo epidemiologové jako u nás a navíc i soudy. Soud zarazil zákaz ubytování v Bádensku-Württembersku. Soud rozhodl o svobodě pohybu pro ženu z ústavu sociální péče, tedy proti nařízené izolaci. A mají tam silné slovo i politici.
Kdy se český parlament silně projevil v postoji k epidemii, nejde-li o rychlé schválení stavu nouze či ekonomické programy náhrad? Ten německý se zapojit snaží. Je to i tím, že v čele Spolkového sněmu stojí Wolfgang Schäuble, skvělý ústavní právník a silná osobnost, s níž při vší úctě nelze Radka Vondráčka srovnávat. Opírá se o začátek německé ústavy: „Důstojnost člověka je nedotknutelná.“ Ústava se neodvolává na „německý lid“, ale na důstojnost člověka. Proto Schäuble prohlásil: „Ale ta nevylučuje, že musíme umírat.“
Racionálně vzato má pravdu. Jeho argument stojí na straně těch, kteří bojují za důstojný život a přežití fungující společnosti, proti těm, kteří – v čele s virologem Christianem Drostenem – trvají na tom, že omezení restrikcí je neúnosné. Může to působit jako ryze akademické téma, ale je to téma navýsost politické. Jacques Schuster, šéfkomentátor listu Die Welt, to vyjádřil slovy: „Důstojnost člověka poráží ochranu života.“
Dost lidí v Česku si možná řekne: zaplaťpánbůh, že tady není taková posedlost individuálními právy, máme nouzový stav a soudy se do boje proti koroně nemontují. Ale pozor. Dějiny kráčejí rychle a co není, může být.
LN, 24.10.2020