"Severní pól je dobyt!" zvolá pomocný učitel Poustka. "Ukaž, pusť mě taky," odstrčí jej lékárník Šofr a doplní vlastní: "Dobyt!" Sokolské nadšení nesdílí jen přízemní Varel Frištenský, který po svém: "Dobyt!" dodá: "No nic moc," aby následně přenechal prostor náčelníku Němcovi a jeho proslovu oslavujícímu dosažení cíle polární expedice: "Přátelé, kamarádi, bratři..."

Tak tedy proběhlo 5. dubna 1909 dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem a jeho družinou, jež nedbala klimatické nepřízně ani stesku po domově v pražském Podolí a pokořila točnu.

Dnes máme 8. dubna 2014 a z médií se dozvídáme, že ruská armáda provedla cvičný bojový výsadek na severním pólu. Podolští otužilci by možná jásali nad těmi statnými jonáky, kteří se stejně jako oni nebáli nebáli vyrazit do míst, kde se silami na konci jsou i ti šikovní Žaponci, ale současník nalezne nad touto zprávou důvod k radosti jen stěží.

Podle sdělení ruského ministerstva obrany skupina zhruba 50 parašutistů nebyla plně vyzbrojena, vojáci měli jen dýky a lovecké pušky k ochraně před polárními dravci. Jistě, co když tam, kde hynuli vlci, budou třeba lední medvědi? Tisková zpráva agentury ITAR-TASS dále dodává, že se jednalo o nácvik cvičné záchranné operace, při níž budou muži hledat a zachraňovat fiktivní zraněné polárníky.

Jedinými fiktivními polárníky, které znám, jsou výše zmínění náčelník, pomocný učitel, lékárník a hladovými kamarády málem snědený Frištenský - vypadá to tedy, že humor Divadla Járy Cimrmana je blízký i ruské generalitě. Ruský výsadek sice naše otužilce na točně již nezastihl, jelikož ti se zatím domů do Podolí dostali vlastními silami, ale za tu srandu to stálo. A co příště? Očešou rudoarjmějci švestku nebo se porvou s Veverkou z Bitýšky? Asi ne - bohužel se zdá, že informace o cimrmanovské misi ruského desantu je jen prologem k hlavnímu sdělení zprávy, totiž že se na 89. stupni severní šířky, zhruba 100 kilometrů od severního pólu, uvádí do provozu základna s přistávací plochou pro letouny Antonov a helikoptéry.

Následuje komentář - již ne pochopitelně od agentury ITAR-TASS -, že se jedná jen o jednu z dalších okázalých akcí, majících za cíl demonstrovat ruskou dominanci v Arktidě, tak bohaté na ropu a zemní plyn, jejichž těžba začíná být v důsledku úbytku ledu aktuální. Jako perlička pak působí douška, že minulý víkend přímo na severním pólu delegace ruských popů vztyčila pravoslavný kříž. (Zde si nemohu odpusit připomenutí známého faktu, že mezi pravoslavnými popy byl Cimrman velice oblíben a v haličském kláštěře sv. Prochora Zastánce při práci s obřím pěveckým sborem, čítajícím v létě 640, v zimě pak až 850 kněží, položil základy k dnešní pop-music.)

Ale zpět na sever: Arktida je bonanzou jednadvacátého století. Na oblast vznášejí nároky kromě i Kanada, USA, Norsko a Dánsko, ale zdá se, že opravdu vážně to myslí jen Rusové. A jako vždy mají tah na branku: kde jiní diskutují, oni jednají - i když zatím jen očůrávají patníky.

Z agenturní zprávy jsme se dozvěděli, že o existenci expedice fiktivních českých polárníků Rus dobře ví. Doufejme jen, že se nebude inspirovat jejich vůbec nejproslulejší hláškou: Jdu na sever, jdu na sever, a už jdu na jih...