Cameron: Raději kritiky u toryů než sílící radikály

Referendum. Kdykoliv Evropská unie slyší to slovo, zachvěje se v základech. Nyní se bude chvět čtyři měsíce, zda Britové rozhodnou „dobře“, pro setrvání v EU. Z vyššího principu demokratického je výraz „dobře“ nepatřičný. V referendu je volič suverén. Nerozhoduje dobře či špatně, ale prostě suverénně. Jenže tady jde o osud celého projektu evropské integrace, takže vyšší principy jdou stranou.

Lze říci, že je v zájmu většiny obyvatel EU, aby v ní Británie setrvala. Ne pro desetiny procenta HDP, ale pro to, čemu biologové říkají druhová rozmanitost. Odchodem Británie by EU neztratila jen jednoho člena a 65 milionů obyvatel. Ztratila by nenahraditelný díl své politické kultury. Ztratila by společnost, která rozvíjí demokracii už 800 let, na rozdíl od kontinentu nikdy nepodlehla totalitě a stále zůstává ostražitá vůči stádním pudům, ať už mířícím ke zlu či k dobru.

Už pro druhovou rozmanitost je v zájmu Česka, aby Britové hlasovali „dobře“. A premiér Cameron to drží pod kontrolou. Někomu přijde divné, že pro odchod Británie z EU se vyslovují i někteří ministři z řad toryů. Lze to však vnímat i coby řízenou opozici. Když loni začala migrační kalamita, v Německu celá politická třída nekriticky stála za kancléřkou Merkelovou a její „vítací kulturou“. A pak se strašně divila, že posilují protisystémové strany (AfD) i protestní hnutí (Pegida). Cameron udržuje jádro debaty „pro a proti EU“ na půdě vlastní strany, aby nedával munici radikálům. Když se pro brexit vyslovil ministr spravedlnosti Gove, Cameron nehorlil proti extremismu, ale prostě řekl: „Lituji, že můj blízký přítel bude v opačném argumentačním táboře. Budeme navzájem pozice toho druhého respektovat.“ Už tento způsob debaty představuje důvod, proč by měla Británie v EU zůstat.

LN, 22.2.2016