Evropu poprvé navštívil vysněný Antitrump
Když Evropa v roce 2009 vítala amerického prezidenta Obamu, heslo znělo „změna“. Až později vyšlo najevo, že tolik se toho nezmění. Obama začal stahovat americké vojáky i z Evropy. Obamova Amerika prosadila závazek, aby státy NATO dávaly na obranu dvě procenta HDP. Na Obamovu Ameriku prasklo, že odposlouchávala spojence včetně kancléřky Merkelové. A když se za to Obama neomluvil, v Německu posílil antiamerikanismus.
Teď Evropa vítá amerického prezidenta Bidena. Biden nemusel vymýšlet heslo „změna“. Jako lídr, jenž vyzval a porazil Trumpa, byl automaticky pasován na Antitrumpa, na změnu ve všech možných ohledech. Ale ještě dříve než v případě Obamy se ukázalo, že změna nemíří přesně tím směrem, který by si tolik lidí i politiků v EU, zejména v Německu, přálo. A je-li řeč o Německu, je užitečné dodat dvě věci.
Za prvé to, že prezident Biden spatřuje v Německu hlavního partnera Ameriky v EU. Pro dobrý vztah s Německem i leccos překousne. Donedávna byl – jako Trump – odpůrcem stavby plynovodu Nord Stream 2. Viděl v něm posílení energetické závislosti Německa na Rusku. Ale když uznal, že potrubí je už skoro celé položené, začal ho považovat za hotový fakt.
Za druhé: o jakém Německu je řeč? To merkelovské ukončí volby za tři měsíce. A vystřídá-li ho Německo zelené, tedy pokud Zelení získají úřad kancléře či jen silný podíl na vládě, přinese to střet. Zelení jsou proti závazku platit na obranu dvě procenta HDP. Což by v amerických očích mohlo vykreslit tento obrázek: Svým tichým souhlasem s plynovodem Nord Stream 2 umožníme, aby zelené Německo uskutečnilo projekt „energetické revoluce“. Umožníme, aby si dále zvýšilo energetickou závislost na Rusku. A bohaté Německo nemá ani tolik loajality, aby plnilo závazek NATO ve výdajích na obranu.
O těchto věcech se během Bidenovy evropské cesty nahlas mluvit nebude, možná až do německých voleb v září. Ale zásadní součástí agendy už jsou.
LN, 11.6.2021