Neviditelný pes

GLOSA: Chvála imperialismu

20.9.2019

Zní to jak z povedené rasistické anekdoty: obyvatelé Hongkongu, tedy etničtí Číňané, demonstrují před britskou ambasádou, zpívají God save the Queen a prosí své bývalé koloniální vládce o pomoc před svými vlastními bratry z pevninské Číny. Je to vtipné i smutné zároveň. Ale otevírá to také důležitou otázku, kterou řeší Evropa i USA ohledně integrace migrantů, vojenských zásahů jinde ve světě a tzv. exportu demokracie. Stručně řečeno: je kolonialismus sprosté slovo? Jsou kolonialismus a imperialismus špatné samy o sobě?

Stejně stručná odpověď zní: ne.

Už jenom položení těchto otázek je dnes provokující, někde dokonce už i nepřípustné (např. na některých anglosaských univerzitách), ale obsahuje životně důležitou hlubší rovinu:máme šířit naše západní hodnoty do jiných částí světa? Tedy jinými slovy: jsou naše „západní hodnoty“ universální a měli by se jimi řídit i ostatní? Důvěřujeme a věříme jim natolik, abychom je přáli i ostatním, protože je chápeme prostě jako správné?

V současné době chápeme pojem Západ a západní civilizace jako oblast Evropy a USA. Nějak jsme si na to zvykli a nedochází nám, že tomu dříve bylo jinak. Naše civilizace byla formována v daleko širsích oblastech vymezených nejprve výboji Alexandra Makedonského a nástupnickými říšemi jeho satrapů a posléze hranicemi římské říše. Patřila nám celá oblast Středomoří, severní Afrika, střední Asie i některá území Blízkého východu. Tam všude se mluvilo stejným jazykem, koiné, tam všude se vyznávaly podobné hodnoty. S příchodem křesťanství se to ještě více scelilo, i přes výrazné rozdíly mezi východním a západním křesťanstvím. Oblasti, které dnes vnímáme jako bytostně islámské, spadaly dříve pod Byzantskou říši a vyznávala se tam křesťanská víra. Proč by tomu tak opět v budoucnu nemohlo být?

Jako Slované, jako indoevropané, jsme z podstaty, imperiální. Jsme tím, kým jsme, jen díky drsnému a systematickému obsazení Evropy a Severní Ameriky, a z původních národů, které tam žili, nezůstalo skoro nic. Prosadil se náš styl života, naše myšlení, naše kultura. Je to snad zlé? Nesjsem darwinista, ale přiznejme si, v dějinných bitvách jsme se ukázali být nejživotaschopnějším “kmenem”. Máme se snad za to dnes stydět?

A křesťanská víra je také velmi imperiální. Usiluje o to, slovy Nového zákona, aby se šířila do všech koutů světa a „aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí - a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán“. V takovém světě, který Písmo a křesťané chápou jako naplnění Kristova díla ne zemi, není místo pro Buddhu nebo Mohameda. Vše má patřit Kristu. Imperialismus upřímný a naprostý.

Jako Evropan a jako křesťan nechápu pobouření nad tím, že by celý svět měl sdílet naše hodnoty. Vždyť jsou správné a celý svět žije z vědeckých a kuturních úspěchů naší civilizace. Kritizují nás, ale kupují naše zboží a kopírují to nejhloupější z naší kultury. Nabídněme jim to nejlepší a vraťme se na svá bývalá území. V Hongkongu už to pochopili.

Převzato z  JanSoldat.cz se souhlasem autora 

Jan Soldát


zpět na článek