Dohled na spor o Karabach je lépe nechat na Rusku

Turecko si připomíná 500 let od počátku vlády Sulejmana Nádherného. Sultána, jenž pozdvihl osmanskou říši na velmoc a jehož vojáci oblehli i Vídeň. Není v tom samo. Španělé před 500 lety obsadili Mexiko a říši Aztéků. Rozdíl je v tom, že dnešní Evropa si nehraje na Cortése, Napoleona či britské impérium, ale turecký lídr Erdogan se v osmanské říši a sultánu Sulejmanovi zhlíží.

I proto působí hrozivěji konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem (potažmo mezi Moskvou a Ankarou) než spor mezi Tureckem a Řeckem. Ten zaměstnává Evropskou unii, ale hlavním nástrojem je zde NATO. Jeho členy jsou 70 let Řecko i Turecko a za tu dobu se nestalo, že by jejich spory přerostly ve válku (leda na Kypru, ale ten členem NATO není). Spor arménsko-ázerbájdžánský, tedy spor o Náhorní Karabach, je jiná liga.

Za prvé hrozí, že stát NATO (Turecko podporující Ázerbájdžán) zabředne do bojů s Ruskem (to má základnu v Arménii).

Za druhé se konflikt o Karabach odehrává v areálu bývalého Sovětského svazu, který Moskva pokládá za svou sféru vlivu. Stačí si vzpomenout, k čemu vedla jen představa, že Ukrajina se dostane pod vliv Západu a NATO získá na Krymu základnu – k anexi poloostrova. K čemu by vedla skutečná účast Turecka v Ázerbájdžánu?

Za třetí připusťme, že konflikty typu Karabachu jsou z hlediska spravedlnosti či evropských hodnot neřešitelné. A že 30 let trvající stav – arménská okupace Armény osídleného území formálně patřícího Ázerbájdžánu – funguje lépe než snahy nastolit spravedlnost za každou cenu. Připomeňme jiné neuznané, okupované či rozdělené státy-nestáty: Kašmír či Tchaj-wan tak fungují už 70 let, Palestina 50 let, Severní Kypr 45 let, irácký Kurdistán 30 let. Výjimkou je Kosovo, jež získalo jakous takous suverenitu, ale po bombardování Srbska silami NATO. Něco podobného teď nepřipadá v úvahu. Kdo v NATO uvažuje racionálně, dospěje k závěru, že byť Putina pokládá za cara, je lepší dohled nad konfliktem v Karabachu nechat na Rusku.

LN, 2.10.2020