Podle posledních zpráv začínají létat rakety armády Ruské federace zhruba 100 kilometrů od slovenských a polských hranic.

Speciální vojenská operace (jak zní jediný povolený termín v ruských médiích pro válku v sousední zemi), postupuje pomalu, ale jistě. Tato „operace“ ústy hlavy státu Ruské federace a jeho ministra zahraničí měla zbavit sousední zemi jha nacismu a vlády narkomanů. Jiný ruský představitel, který vede „vyjednávající“ tým, označil ještě nedávno Ukrajinu (suverénní zemi) za jakýsi apendix Ruska, útvar, který nemá nárok na vlastní existenci.

Jak je tomu zvykem, vzali to Rusové od podlahy. Mýtit nacismus je třeba již od kořenů či kolébky, takže srovnali se zemí porodnici v Mariupolu. Jistě budou hrdinové od raketometů časem defilovat před kremelskou zdí s nějakým metálem za chrabrost. Lavrov ve svých prohlášeních stále tvrdí, že zásahy vojsk Ruské federace jsou vedeny výlučně proti vojenským cílům a snahou ušetřit civilní obyvatelstvo, což lze samozřejmě potvrdit, protože každá chalupa v dobyté vsi byla prokazatelně vojenským objektem, kde se skrývají oni nacisté usilující o napadení Ruska.

Zdá se, že nacismem je prolezlá celá Evropa, která tak nějak stále dává najevo, že barbarské ničení jedné země je reliktem minulosti, že není přípustné, aby řešením čehokoli byly tisícovky mrtvých žen a dětí a zplundrovaná zem. Dokonce ta nacistická Evropa začíná posilovat svou vojenskou přítomnost na východním křídle, což je jasný signál, že Putinova teorie o všeobecném spiknutí světa proti Rusku je správná. Prchající milióny malých nacistů s jejich matkami jsou dokladem právě řečeného.

Sice evropský nacismus nebrání tomu, aby se v něm Lavrovova dcera válela v přepychu v londýnském apartmá, ale to jsou jen malé vady na kráse celé „speciální vojenské operace“, která postupuje sice pomaleji, než bylo naplánováno, ale jistě. Jistě i ona časem dospěje k názoru, že ten přepych je jenom pozlátko a že mnohem lepší je to třeba v Novosibirsku.

Stále více se dere do popředí možnost situace, kdy se nějaký ruský vojín tak úplně netrefí a raketa přelétne hranici východního křídla NATO, tedy buď na pobaltské země, případně na Polsko či Slovensko. Jak zareaguje nacistická Evropa?

Vystřelí, nebo se podělá a vydá protestní a zásadní rezoluci? Tak zní kardinální otázka příštích dní.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora