24.4.2024 | Svátek má Jiří


GLOSA: Až pustí ty vězně

22.12.2014

S potleskem pro Obamův kubánský obrat počkejme

Barack Obama provedl koperníkovský obrat v politice Washingtonu vůči Kubě a Evropa tleská. Konečně vidí Ameriku, jakou si přála – takovou, která nazře marnost svého počínání a po půlstoletí odtroubí jednu ze svých stěžejních doktrín. Ano, doktrína naprosté izolace komunistické Kuby je mrtvá, ale otázky tím neubývají.

Je to krok inspirativní i pro Prahu? Kuba a péče o disidenty Castrova režimu patří k symbolům české zahraniční politiky, k pilířům „havlismu“, jak se teď s oblibou říká. Ministr Zaorálek Obamův krok vítá jako odpovědný. Asi v něm vidí potvrzení svého odvratu od „lidskoprávního atlantismu“. Ale hovořit o jednoznačné inspiraci by bylo předčasné.

Česká politika ke Kubě ladila v posledním čtvrtstoletí s americkou, to je pravda. Ale vytčené cíle se zásadně lišily. Doktrína Washingtonu se neopírala jen o ideologii. Opírala se o hájení zájmů amerických firem i občanů, kteří byli na Kubě vyvlastněni. Opírala se o hájení dvoumilionové kubánské komunity v USA, která tam před Castrovým režimem utekla. Cílem této doktríny bylo Castrův režim svrhnout. Teď Amerika uznala, že tento cíl je nereálný, a přistupuje ke změně.

Praha má na Kubě jiné cíle. Její ambicí nikdy nebylo svrhávat režim. Jednak proto, že na to nemá sílu ani prostředky. Pak proto, že ji k tomu nic nezavazuje. Ale hlavně proto, že český vztah ke Kubě zúročuje zkušenost disentu z normalizace, která říká: vůči Kubě máme závazky morální, jak nám velí zkušenost „společenství otřesených“. Proto patří k našim cílům podpora tamní opozice – na mezinárodních fórech nebo přímá (z hlediska castrovských zákonů více či méně legální).

Na tom všem mění Obamův koperníkovský obrat zatím velmi málo. Sledujme, zda ho Latinská Amerika ocení coby Castrův triumf, jak tvrdí americký Kubánec Pedro Roig. Zda povzbudí naše nepřátele a demoralizuje naše přátele, jak říká senátor John McCain. Zda Amerika „na všechno přistoupila, ale nic nezískala“, jak varuje senátor Marco Rubio.

Teprve až Kuba propustí 53 politických vězňů, jak slíbila, půjde říci, že se Obamův obchod opírá o reálnou protihodnotu. Ale upřímně, odvrat Prahy od „lidskoprávního atlantismu“ by sám o sobě takovou protihodnotu nepřinesl. Na to je třeba větší kalibr. Pro jistotu se zatím držme hesla „důvěřuj, ale prověřuj“, které si oblíbil Ronald Reagan.

LN, 19.12.2014