Na správném názvu záleží aneb Konečně s tím někdo přišel. Začnu ale tím, s čím ještě nikdo nepřišel. Se změnou zavádějícího názvu arabského státu na území někdejšího britského mandátu Palestina.

Mandát, tedy pověření spravovat území historické Palestiny, získala Velká Británie po první světové válce od Společnosti národů. Předtím byla Palestina součástí Osmanské říše. Společnost národů oficiálně skončila v dubnu 1946, nahradila ji předchozího roku založená Organizace spojených národů. Na existenci britského mandátu se tím nic nezměnilo.

Až v listopadu 1947, poté, co Londýn oznámil, že se pověření spravovat Palestinu vzdává , rozhodla OSN o rozdělení mandátního území na tři části. Na arabský stát, židovský stát a mezinárodní enklávu zahrnující Jeruzalém, Betlém a přilehlé okolí.

Plán, jak známo, nebyl podle původní představy Spojených národů nikdy realizován, protože ho Arabové od samého počátku odmítli. Ustaven byl pouze židovský stát nazvaný Izrael: na území, které Izraelci vybojovali v obranné válce, neboť den po svém vyhlášení čelili vícestranné arabské agresi. Zbývající palestinské území obsadilo Transjordánsko (regiony Judea a Samaří) a Egypt (Pásmo Gazy). Jeruzalém si podle dohody o příměří rozdělily Izrael a Transjordánsko, které se po anexi Judeje a Samaří přejmenovalo na Jordánsko. Palestinský arabský stát ustaven nebyl, ačkoli teritorium pro něj - Judea, Samaří, východní Jeruzalém a Pásmo Gazy – bylo palestinským Arabům k dispozici v období let 1949 až červen 1967. Tuto možnost nevyužili. Proč? Boj za likvidaci Izraele byl pro ně důležitější než založení vlastního státu.

Teprve poté, když pochopili, že Izrael nelze zlikvidovat násilím, byli ochotni jednat. Aniž by splnili základní podmínku pro trvalé mírové uspořádání, zřeknutí se a vymýcení teroru, spěchali s vyhlášením palestinského arabského státu. Nechme stranou teritoriální otázku a všimněme si názvu jejich státu: Palestina. Je to pojmenování absurdní, zavádějící. Jako kdyby si Srbsko ponechalo po rozpadu tamní federace jméno Jugoslávie nebo Rusko dosavadní název Sovětský svaz.

Je důkazem falešného uvažování prakticky celého mezinárodního společenství, že onen nesmyslný název – Palestina – pro případný budoucí arabský stát vzniklý na části území někdejšího britského mandátu ochotně akceptuje. Hrubá politická chyba. Důvod uvádím v závěru článku.

Stejně tak se to má i s označením Západní břeh (Jordánu) pro Judeu a Samaří, dva historické regiony nacházející se, spolu s Galileou, na území známém jako Palestina. (Že byl tento název projevem arogantní zlomyslnosti starověkých Římanů, nechme pro tuto chvíli stranou.) Termín Západní břeh zavedlo Transjordánsko poté, co zabralo Judeu a Samaří, palestinská teritoria, která mu podle plánu OSN o rozdělení z roku 1947 nepatřila, tedy na přelomu 40. a 50. let minulého století. A opět: svět tento novotvar přijal, zatímco názvy Judea a Samaří, které mají svůj původ v dávném starověku, používá jen málokdo.

Americká iniciativa

O to příjemnějším překvapením je zpráva, kterou přinesl večer 5. prosince izraelský server Arutz ševa. Přišla z USA. Republikánský senátor za Aljašku Tom Cotton předložil návrh zákona požadující, aby všechny oficiální dokumenty ve Spojených státech používaly napříště historicky přesné označení „Judea a Samaří“ místo sousloví „Západní břeh“. Návrh má poněkud komplikovaný název (volně) Ukončení do nebe volajícího zmatení v záležitosti správného názvu oblasti pod kontrolou Izraele.

Senátor Cotton soudí, že „právní a historické nároky židovského národa na Judeu a Samaří sahají tisíce let do minulosti. USA by měly přestat používat pro biblické srdce Izraele termín »Západní břeh«, který má politický podtext.“ A republikánská poslankyně za New York Claudia Tenneyová, která návrh představila ve Sněmovně reprezentantů, je toho názoru, že „lid Izraele má nepopiratelný a nezpochybnitelný historický a právní nárok na Judeu a Samaří a v tomto kritickém dějinném okamžiku to musí Spojené státy znovu potvrdit.“

V době, kdy je Izrael kritizován ze všech stran, zleva i zprava, zní uvedený legislativní návrh jako balzám. Ať už v Kongresu dopadne jakkoli, za sebe říká: žádný Západní břeh, ale Judea a Samaří.

Má-li senátor Cotton pravdu, a já si myslím, že ano, a termín „Západní břeh“ má politický kontext, pak mnohem děsivější politický kontext skrývá pojmenování „Stát Palestina“ případného arabského státu na území někdejšího britského mandátu. Má v sobě zakódován dávný cíl všech Arabů – zřízení vlastního státu na celém teritoriu historické Palestiny, to znamená i na území dnešního Izraele v hranicích z let 1949-1967. Tedy: vymazání Izraele z politické mapy Blízkého východu. Bohužel lidí, kteří si tuto souvislost uvědomují, je naprosté minimum.

Volně s použitím zdroje

https://www.israelnationalnews.com/news/400289