Rozhovory Izraele s Hamásem se po mnoha zprávách, že dohoda o rukojmích bude „v nejbližších dnech“, nedávno zhroutily, protože teroristé vznášeli nerealistické požadavky.

Svět se mezitím shodl na tvrzení, že v Pásmu Gazy panuje hladomor, ačkoli tam nemá přístup a od začátku války tam z bezpečnostních důvodů nesmějí ani zahraniční novináři; informace dodávají světu pouze členové Hamásu vydávající se za žurnalisty.

„Hladomor“ je dezinformační kampaní Hamásu. Všechna západní média zveřejňují fotografie vychrtlých „gazanských dětí“, z nichž nejoblíbenější byl donedávna velmi hubený chlapeček s pokřivenou páteří – dokud izraelští novináři nezjistili, že je to pětiletý Palestinec s genetickou vadou, který se v současnosti léčí v Itálii a ani v nejmenším netrpí hladem. Mnoho dalších obrázků hladovějících dětí zase pochází z Jemenu.

V poslední době bylo sice v Gaze méně potravin než dříve, ale Izrael je stále dodával. Jak upozornil John Spencer, americký odborník na válku z Vojenské akademie ve West Pointu, je to vůbec poprvé v dějinách, kdy válčící stát dodává humanitární pomoc nepříteli. Američané Němcům za druhé světové války žádnou pomoc nedodávali, ani Vietkongu za války ve Vietnamu, ani Syřanům a Iráčanům v době bojů proti Islámskému státu, zdůrazňuje Spencer. Ostatně podle článku 23 Ženevské konvence Izrael humanitární pomoc ani dodávat nemusí. Spencer rovněž vyvrátil tvrzení izraelsko-amerického historika Omera Bartova, že v Pásmu Gazy probíhá izraelská „genocida“. Upozorňuje, že při genocidě armáda nevaruje civilisty před útokem zprávami SMS a shazovanými letáky v arabštině jako Izraelci, kteří jim navíc od začátku války dodali 1,8 milionů tun humanitární pomoci a umožnili 36 000 Gazanů odchod do zahraničí na léčení. Situace v Gaze je tragická, ale genocida to není, zdůrazňuje Spencer.

Údajný hladomor způsobila OSN, která měla za hranicemi pásma skoro tisíc kamionů s humanitární pomocí, ale odmítala je rozvážet, aby ukázala světu, že stávající systém rozdělování potravin Gazanskou humanitární nadací je špatný. OSN pomáhá Hamásu, který kampaň proti nadaci rozpoutal, aby její činnost zastavil. Dřívější systém rozdělování dodávek přes OSN podle Netanjahuova poradce Rona Dermera umožnil, že si teroristé jen loni vydělali 500 milionů dolarů.

Teprve když Izrael minulý týden pozval na hranice zahraniční novináře, aby parkující kamiony viděli na vlastní oči, začala OSN pomoc konečně distribuovat. Izrael pak na mezinárodní nátlak vyhlásil dočasná příměří v místech, kde armáda zrovna nebojuje, a zřizuje nové humanitární koridory, aby Gazané mohli pomoc přebírat bez ohrožení na životě. Rovněž dovolil Egyptu, aby do Pásma Gazy zavedl vodovodní potrubí, a sám obnovil přívod elektřiny do odsolovací továrny v Dajr Baláhu, která vyprodukuje až 200 000 litrů pitné vody denně.

Hned v neděli vjelo do Pásma Gazy 130 kamionů s potravinami a Egypt, Jordánsko a Spojené arabské emiráty dostaly povolení shazovat Gazanům potraviny ze vzduchu – i to však OSN odsoudila, protože balíky by prý mohly „Gazany zabít“.

Dopadlo to, jak Izrael čekal – podle zpráv Gazanů a arabských zdrojů Hamás odcizil 73 kamionů ze 130 a jordánské konzervy shozené z letadel se objevily na tržišti v Gaze za 60 dolarů za kus. Spousta Gazanů si v neděli stěžovala, že se k nim žádné potraviny nedostaly. A svět dál kritizuje Izrael za „nedostatek pomoci“, přestože dodávky stále pokračují. Neztenčenou měrou pokračují i krádeže a ceny na černém trhu rostou – ve středu stál litr oleje v přepočtu 1500 Kč a kilo cukru 2500 Kč (zdroj N12.co.il).

Všechny současné izraelské kroky však nebyly podmínkou propuštění rukojmích Hamásem a jsou jen ústupem od dosavadní strategie, která měla teroristy přimět k dohodě. Hamás si tak výrazně zlepšil pozici a nemá teď žádný důvod rukojmí propustit. Bez ústupků opět získal možnost krást humanitární pomoc a vydělávat na ní spoustu peněz prodejem a jako moučník dostal slib Francie, Británie a Malty, že uznají neexistující Palestinu.

Donald Trump by chtěl válku v Gaze ukončit, ale odsoudil zatvrzelost Hamásu a prohlásil, že Izrael bude muset změnit taktiku – což může znamenat i eskalaci bojů.

Stále víc izraelských novinářů však tvrdí, že eskalace není řešení a že vláda žádnou strategii nemá a jen improvizuje. Pokračování války je podle nich k ničemu, protože Hamás nelze úplně zničit, zbytečně umírají vojáci a rukojmí jsou stále v zajetí – ve středu 661 dní. V Pásmu Gazy zahynulo 454 vojáků.

- a Hamás má pocit, že ho podporuje celé mezinárodní společenství, a nemá proto žádnou motivaci k dohodě. A tak si diktuje podmínky; za rukojmí údajně požaduje propuštění většiny nejhorších palestinských teroristů odsouzených v Izraeli na doživotí.

Psáno pro Židovské listy