Přestože Donald Trump se v posledních měsících nezmiňuje o svém plánu vystěhovat z Pásma Gazy všech více než dva miliony obyvatel a vybudovat tam „blízkovýchodní Riviéru“, izraelská vláda pokračuje v jeho realizaci. Veřejně však o tom příliš nemluví.

Zřídila speciální „ředitelství“, které dobrovolný odchod Gazanů usnadňuje. Uvolnila pravidla odjezdu a umožňuje ho každému, kdo má zahraniční pas nebo vstupní vízum do některé země. Odjet smějí také nemocní či ranění i s rodinnými příslušníky. Vyřízení žádosti teď trvá jen několik dní místo dřívějších měsíců. Izrael otevřel Gazanům letiště v Ejlatu a přístav v Ašdodu a další zájemci odjíždějí autobusem do Jordánska a odtamtud pokračují letecky do cílových zemí. Do Evropy jich však příliš mnoho nesměřuje – například Francie, která Izrael kvůli podmínkám v Pásmu Gazy neustále kritizuje, přijala jen 119 Palestinců. Izrael Gazany k odjezdu nijak nenutí, jen ho umožňuje.

Do konce dubna opustilo Pásmo Gazy na 36 000 obyvatel; novější údaje k dispozici nejsou. Většinou odjeli do Egypta, Jordánska, Spojených arabských emirátů nebo do Rumunska. Letiště v Ejlatu a přístav v Ašdodu jich využily asi 2000. Většina ostatních odešla hraničním přechodem v Rafáhu do Egypta a odtamtud cestovala dál, ale po obnovení izraelské operace Káhira přechod zase uzavřela.

Podle ankety Palestinského centra pro politiku a průzkumy ze začátku května vyjádřilo ochotu z Pásma Gazy odejít 43 % Gazanů a 56 % odmítlo. Ti, kteří chtějí odjet, upřednostňují Spojené státy, Kanadu a arabské země.

Množství obyvatel ochotných odejít se nejspíš bude zvyšovat – izraelská armáda po květnovém obnovení ofenzivy ničí stále další budovy, protože Hamás do nich umisťuje výbušniny. Cílem je ovládnout až 80 % Pásma Gazy, a řada Gazanů se tak nebude mít kam vrátit.

Egypt a Jordánsko odmítají Gazany přijímat, protože je považují za bezpečnostní riziko. Přesto jordánský král Abdalláh II. v únoru Trumpovi v Bílém domě slíbil, že přijme 2000 gazanských dětí, které mají rakovinu, a poskytne jim léčbu. Zatím jich však převzal jen 39 a s nimi 56 rodinných příslušníků. Jordánsko tvrdí, že je jich tak málo proto, že „Izrael mu v tom brání“, což je ovšem velmi nepravděpodobné. Někteří pacienti navíc už léčbu absolvovali a opět se do Pásma Gazy i s rodiči vrátili.

Izraelský premiér Binjamin Netanjahu zdůrazňuje, že Trump má stále v úmyslu Pásmo Gazy „převzít“. Přiznává však, že vysídlování komplikuje neochota zemí Gazany přijímat. Podle serveru Axios nařídil Mosadu, aby intenzivně hledal státy, které by si vzaly větší množství Palestinců. Izrael podle dvou svých zdrojů jednal se Somálskem a Súdánem, ale výsledek není znám. Zapojila se i Indonésie, s kterou Izrael nemá diplomatické vztahy – vyjádřila ochotu poskytnout útočiště jednomu tisíci zraněných či nemocných, ale jen dočasně, a přijala zhruba stovku Gazanů k práci ve stavebnictví. Izrael také oslovil Somaliland, který údajně projevil vstřícnost. Somaliland se v 90. letech odštěpil od Somálska, ale žádná země na světě ho neuznala; teď by „absorboval Palestince výměnou za uznání“.

Trumpova vláda zase v polovině května uvedla, že o převzetí Gazanů jedná s Libyí. Výměnou za uvolnění miliard dolarů, které jí Washington zmrazil před více než deseti lety, by Libye měla převzít až jeden milion Palestinců, jimž by poskytla bydlení a finanční částku do začátků. Současná libyjská vláda nabídku údajně zvažuje. Zemí však od svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011 zmítají občanské nepokoje a pozice vlády není pevná, takže téma Gazanů zjevně nemá prioritu.

Trump v polovině května prohlásil, že až bude poražen teroristický Hamás, Spojené státy by Pásmo Gazy „převzaly“ a udělaly z něj „zónu svobody“, ale blíže to neupřesnil.

Izraelcům se plán zamlouvá. Nejmenovaní izraelští představitelé si však stěžují, že Gazané stále neodjíždějí masově. Ultrapravicový ministr financí Becalel Smotrič by si představoval vysídlení ve velkém: „Když jich odvezeme 10 000 denně, trvalo by šest měsíců a při 5000 denně to bude trvat rok.“ Američtí i izraelští právní experti však upozorňují, že takové masové vysídlování by představovalo válečný zločin.

Převzetí většího počtu Gazanů zatím nenabídl žádný stát světa a polovina obyvatel ani odjet nechce. Plán vysídlení Pásma Gazy tak stále vypadá nerealisticky.

Psáno pro Židovské listy