6. a 13. prosince 2015 se ve Francii za vysoké účasti voličů (ve 2. kole 60 %) konaly volby do 13 velkých nově sloučených regionů na šestileté období.

Vzhledem k dramatickým událostem z 13. listopadu, kdy přišlo v Paříži o život 130 nevinných mladých lidí, a k výjimečnému stavu, který vyhlásil prezident Hollande, nebylo jisté, zda se volby budou konat. Terorismus však nesmí ovlivnit chod země. Volby proběhly bez problémů.

Velké obavy socialistické strany, která dosud stála v čele většiny dosavadních 22 regionů, a opoziční strany republikánů (dnes Les Républicains, LR, dříve UMP), že ultrapravicová strana Front national vedená Marine Le Penovou získá vysoký počet hlasů, se potvrdily. Volilo pro ni bezmála 7 miliónů z 25 miliónů voličů.

V prvním kole se v šesti velkých regionech volilo většinově pro Front national. Jde o nově vytvořený region Nord Pas de Palais – Picardie, kde FN představuje europoslankyně Marine Le Penová, o nově vytvořený region Alsace – Champagne – Ardennes – Lorraine (ACAL), kde se o prezidentství regionu ucházel místopředseda FN Florian Philippot, o region Provence – Alpes - Côte d‘Azur (PACA), kde FN představuje vnučka zakladatele FN Jean-Marie Le Pena a neteř Marine Le Penové, Marion Maréchal-Le Penová, dále se jedná o nově vytvořený region Languedoc –Roussillon - Midi – Pyrénées, o region Centre – Val de Loire, a o nově vytvořený region Bourgogne - Franche Comté.

Pro socialistickou vládu to byla ledová sprcha, i když očekávala, že se od ní odkloní část voličů z důvodů stále rostoucí nezaměstnanosti, islamistických atentátů, které francouzskou společnost hluboce ranily, a přílivu imigrantů do Francie, která se už tak těžce potýká s hlubokou krizí identity třetí generace přistěhovalců, v jejichž řadách vznikají politické muslimské strany.

V regionech, kde měla strana FN nejvyšší šance obstát i v druhém kole, tj. v severní Francii Nord – Pas de Calais – Picardie, a na jihu v regionu PACA, se socialističtí kandidáti stáhli ve prospěch úspěšnějších pravicových kandidátů, aby se ultrapravice nedostala do čela regionu a neobsadila většinu křesel.

Pro FN se volilo hromadně v regionech, kde je vysoká nezaměstnanost, které sousedí s jinými zeměmi a které se dostávají do styku s běženci nebo s imigrací. Ve městě Calais, kde se nachází tzv. džungle s uprchlíky, FN v prvním kole volila téměř polovina voličů (49,10 %), kteří měli možnost si vybrat mezi devíti stranami.

Voliči FN v prvním kole voleb vyjádřili svůj zásadní nesouhlas se současnou socialistickou vládou, ale i se Sarkozyho pravicovou vládou (2007 -2012). Marine Le Penová mluví o obou stranách jako o straně jednotné, ochotné si rozdělovat moc mezi sebou. FN získává nejméně hlasů ve velkých městech. Voliči FN jsou většinou nespokojení mladí lidé, kteří se obávají nezaměstnanosti a mají pocit ohrožení v rodné zemi, pocit ještě zvýšený atentáty v lednu a v listopadu. Dalším motivem je obava z hromadné nekontrolované imigrace a často netrestaná kriminalita. Starší generace FN obecně nevolí.

FN přitahuje voliče programem, který slibuje zastavit příliv imigrantů (podle Le Penové podporovaný mezinárodním kapitálem), podporuje rodinnou politiku, národní identitu. Je otevřeně proti vstupu Turecka do EU, proti evropské politice, a proti společné měně. Právě její donedávna jasná pozice o návratu k francouzské měně brání Le Penové získat víc než třetinu hlasů všech voličů. Ti, kteří FN nevolí, jsou zneklidněni představou, že by Francie pod vedením FN vystoupila z EU, ekonomicky klesla, uzavřela hranice a uzavřela se před vnějším světem sama do sebe.

Po prvním kole voleb ministerský předseda Manuel Valls vyzval Francouze, aby nevolili FN. Vyjádřil se ve sdělovacích prostředcích, že eventuální vítězství FN by mohlo přivodit občanskou válku. Spustila se velká kampaň proti FN, do které se zapojili i rektoři universit ve východní Francii, kde byl kandidátem ultrapravičák F. Philippot, který měl velké vyhlídky na zvolení. Rektoři zaslali všem studentům maily, ve kterých je varovali před nebezpečím volby extrémistů. Do kampaně se zapojila značná část francouzské společnosti: umělci, tisk, obchodní komory.

Region, který je symbolický pro politickou moc, Paříž a okolí - Ile de France, byl po desetiletí ovládán socialisty. Předseda parlamentu Claude Bartolone byl určen jako kandidát za socialisty, za republikány kandidovala zkušená politička Valérie Pécresse, bývalá ministryně za vlády N. Sarkozyho. Bartolone označil svou soupeřku jako obhájkyni bílé rasy, čímž se zdiskreditoval. Region nezískal. Valérii Pécresse nyní čeká 6leté období nelehké práce na mohutném projektu Velká Paříž, který se týká výstavby bytů, silnic, modernizace dopravy, školství.

Druhé kolo nepřineslo FN ani jeden z regionů. Ze 13 regionů 5 zůstalo v rukou socialistické strany, 7 se dostalo republikánům a Korsika, která má zvláštní statut, volila stranu korsických nacionalistů vedenou G. Simeonim. Simeoni požaduje zrovnoprávnění korsičtiny, propuštění „politických“ vězňů – nacionalistů a daňové úlevy pro obyvatele Korsiky. Mluví o Korsičanech jako o samostatném národu. Vítězství korsických nacionalistů bude pro francouzskou vládu v budoucnosti představovat složitý problém. Odkazují se na výjimečnost geografické polohy Korsiky a naznačují, že budou požadovat nezávislost.

Nervozita se ve francouzské politice bude stupňovat, protože na jaře roku 2017 proběhnou prezidentské volby. Dosud se druhé kolo prezidentských voleb a politický život vůbec zpravidla odehrávaly mezi dvěma póly: levicí a pravicí, a rozdíl v počtech hlasů vítězné strany a strany poražené představoval sotva pár procent. Nyní se pozice FN upevnila natolik, že se předpokládá postup FN do druhého kola.

Prezident Hollande, ač tvrdil, že nebude znovu kandidovat, pokud nezaměstnanost nezačne klesat, se do voleb zjevně chystá, i když se od jeho nástupu v roce 2012 počet nezaměstnaných zvýšil téměř o 800 000 lidí. Hollande po regionálních volbách oznámil, že chce poskytnout co největšímu počtu nezaměstnaných odborná školení a podporovat učně a učňovská střediska.

Bývalý Chirakův premiér republikán Jean-Pierre Raffarin navrhuje společnou demokratickou základnu, která by propojila socialisty a republikány. Jeho návrh okamžitě podpořil ministerský předseda socialista Manuel Valls.

Prezident Hollande se nyní začíná poohlížet po středu, který představuje politik Francois Bayrou. Ten se v regionálních volbách ve druhém kole spojil s republikány.

Stranu republikánů čekají primární volby, které určí, kdo bude kandidátem v prezidentských volbách. Stranu vede Nicolas Sarkozy (60 let), který však není tak oblíben jako bývalý Chirakův ministerský předseda Alain Juppé (70 let) nebo jako bývalý Sarkozyho ministr zemědělství Bruno Le Maire (46 let). Ve straně začíná probíhat čistka, jako první byla z vedení strany odstraněna poslankyně Nathalie Kosciusko-Morizetová (42 let) za kritiku Sarkozyho strategie v regionálních volbách. Příprava primárních voleb přinese straně republikánů jistě mnoho rozkolů, které nemohou prospět její oblíbenosti. Mladší generace nebude mít snadný nástup, i když veřejnost zjevně touží po jiné politice než dosud.

Podle posledních průzkumů by v prvním kole prezidentských voleb nejlépe uspěla Marine Le Penová (48 let), za ní Francois Hollande (61) a těsně za ním na třetím místě by se umístil Nicolas Sarkozy. Ve druhém kole by ale Le Penová neobstála. Komplikovaná mezinárodní situace, francouzská účast na bombardování Sýrie a pozic Islámského státu, terorismus a další faktory mohou tuto prognózu mnohokrát popřít.

Paříž, prosinec 2015