V lednu 2015, týden po útoku na satirický časopis Charlie Hebdo, americký televizní kanál Fox News odstartoval skandál ve Francii tvrzením, že v centru Paříže vznikly islámské „no-go zóny“. Pro francouzská media je existence no-go zón, kde jsou nemuslimové nevítanými návštěvníky a kde platí islámské právo šaría, nesmyslem a „fake news“ (falešnou zprávou). Pařížská starostka Anne Hidalgo, řekla, že plánuje podat žalobu na Fox News za poškozování dobrého jména Paříže.

Avšak od května 2017 se tón změnil. Francouzský deník Le Parisien odhalil, že je skutečností, že no-go zóny jsou v centru hlavního města. Zdá se, že čtvrť Chapelle-Pajol na východě Paříže se stala velmi silně no-go zónou. Stovky muslimských migrantů a prodejců drog, obtěžování žen za nošení něčeho, co migranti nepovažují za cudné oblečení:

„Ženy si v této části východní Paříže stěžují, že se nemohou pohybovat, aniž by byly cílem komentářů a urážek mužů.“

„Je zde několik set čtverečních metrů chodníku zanechaných výhradně mužům. Ženy nejsou oprávněny se tam nacházet. Kavárny, bary a restaurace jsou jim zakázány, stejně jako chodníky, stanice metra a náměstí. Za více než rok čtvrť Chapelle – Pajol (10.-18. městský obvod) kompletně změnila svoji tvář: ulice okupují tucty osamělých mužů, pouličních prodejců, cizinců, migrantů a pašeráků obtěžujících ženy.“

Natalie, padesátiletá místní obyvatelka říká: „Atmosféra je tu trýznivá, došlo k tomu, že jsem musela změnit své trasy a oblečení. Některé ženy už raději vůbec nevycházejí.“

Aurélie, 38 let, která tu žije 15 let, říká, že kavárna-bar pod jejím bytem bývala příjemné místo, ale změnila se v zařízení výlučně pro muže. „Musím poslouchat množství poznámek, když jdu kolem, zejména, když jsou opilí. Říká se, že místní osmdesátiletá žena úplně přestala vycházet ze svého bytu poté, co se stala objektem sexuálního útoku, když se vracela domů. O jiné ženě se říká, že se stala předmětem záplavy nadávek jenom proto, že stála u svého okna.“

Starostka Hidalgo už nemluví o tom, že podá žalobu na media za špinění dobrého jména Paříže. Dokonce řekla, že bezpečnostní záležitosti byly „sledovány několik týdnů“ a byl odstartován „průzkumný proces“, jak čelit diskriminaci žen a „skupinám způsobujícím lokální kriminalitu.“ To byla taková prázdná orwelovská „novořeč“ a měla za důsledek zvýšený počet posměšků a urážek na sociálních sítích.

Donedávna bylo tabu zmiňovat no-go zóny ve Francii. To by bylo považováno za rasistické nebo za islamofobní, většinou za obojí. V květnu 2016 Patrick Kanner, francouzský ministr pro městská území, byl donucený novináři ke konečnému vyjádření pravdy: „Dnes je ve Francii, pokud víme, 100 čtvrtí, které mají mnoho podobného s tím, co se stalo Molenbeeku.“ Měl na mysli neslavně proslulou čtvrť v Bruselu, která je pod salafistickou kontrolou, ta se stala centrem džihádu v Evropě.

Nové je to, že no-go zóny nejsou dále vystrčeny někam na předměstí, kde se migranti a muslimové obyčejně koncentrovali.

Díky masové migraci se no-go zóny objevují v centrech Paříže, Bordeaux, Toulouse, Marseille, Grenoble, Avignonu, jsou tam městské okrsky tu a tam „zprivatizované“ prodavači drog, fanatickými salafisty a gangy muslimské mládeže. Hlavní obětí jsou ženy. Ať jsou muslimky nebo nemuslimky, tak jsou sexuálně obtěžovány a někdy i napadány.

Politici jsou jako obvykle plně informováni o situaci postižených žen. Ve zprávě Vysoké komisařky o rovnosti z roku 2014 se odhaluje, že v takzvaných „citlivých městských částech“ skoro každá desátá žena utrpěla fyzické či sexuální násilí.

V další zprávě dodané vládě v září 2016 organizací France Médiation se odhalují důležité detaily, i když popsané hezkými slovy:

Veřejná prostranství jsou „okupována“ výhradně muži, kteří zde „parkují“ a ženy tudy mohou jen procházet.

V tomto městě to není neobvyklé: v posledních deseti letech byly ženy z veřejných míst vypuzeny.

„Musíte se držet stranou a neprovokovat. Vždy chodím ven s mými dětmi, tak žádný problém nevyvolám.“

Na některých místech si skupiny mužů „monopolizují“ veřejný prostor a někdy i blokují vstupy do budov.

Ženy se musí vyhýbat výtahům, aby se vyhnuly nepříjemným pohledům a poznámkám. Musí chodit pěšky po schodech – špinavých, neosvětlených a několik poschodí vysoko.

Kavárny jsou obsazeny výhradně muži. Ženy se neodvažují vstoupit. Dokonce se vyhýbají i tomu projít kolem.

Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron se okázale vyhýbal otázkám bezpečnosti během své volební kampaně. Nepochybně ho tyto otázky dříve či později dostihnou, a to dříve, než si myslel.

(Zdroj obrázku: Pascal Le Segretain/Getty Images)

Autor je je francouzský novinář, pracoval dvě desetiletí pro Le Monde.

Překlad původního textu:France: No-Go Zones Now in Heart of Big Cities
Přeložil René David

Převzato z webu Gatestone Institute