Emmanuel Macron představil svůj plán na řešení vnitropolitické krize ve Francii. Součástí plánu by mělo být „zúžení Schengenu“ jen na „spolehlivé státy“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se pokusil využít tragického požáru katedrály Notre Dame a „sjednotit Francii“. Svůj předem ohlášený projev k výsledkům celonárodní debaty o řešení francouzské krize odložil a nejprve načrtl plán o obnově katedrály do pěti let. „Žluté vesty“ se pak nechaly slyšet, že je pro ně nepřijatelné, když se na katedrálu najde během několika dní více než miliarda eur, zatímco chudí Francouzi jsou na tom stále hůř. Opět proto vyšly o sobotě do ulic a vyjádřily svůj nesouhlas s politikou francouzského prezidenta.

Vize schengenského prostoru s menším počtem zemí vyvolala ostrou polskou reakci. Nápad, který francouzský prezident Emmanuel Macron zmiňoval už loni na podzim, oprášil šéf Elysejského paláce naposledy ve čtvrtek, když oznamoval vnitropolitické reformy. Většina zemí to přešla mlčením, z Polska však o víkendu přišla ostrá reakce. .... Francouzský prezident není ve svém tvrdém postoji v Evropské unii zcela osamocen. Loni v prosinci například belgický premiér Charles Michel řekl, že státy Visegrádu včetně Česka by měly být ze Schengenu vyloučeny, protože při řešení migrační krize neprojevují dostatek solidarity.

K tomu se sluší dodat, že právě belgickému premiérovi se po jeho prohlášení rozpadla koalice.

Schengenský prostor bez hraničních kontrol mezi jednotlivými státy EU je bezesporu posledním viditelným výsledkem pro normální občany EU. Jeho omezování či dokonce zrušení by bylo pro řadu velmi mobilních občanů EU krokem zpátky. Nicméně fungování režimu Schengenu vyžaduje jednu zásadní věc – řádný výkon ochrany na jeho hranicích. Bylo to Řecko roku 2015, kde ochrana vnějších hranic Schengenu naprosto selhala. Po zablokování „balkánské trasy“ Maďarskem se do podobné situace dostala Itálie a teprve po nástupu nové italské vlády s Ligou severu se podařilo ilegální migraci do Itálie prakticky zastavit.

Macronova slova o tom, že by ze Schengenu vyloučil ty státy, které se nepodílejí na řešení migrační krize (kvóty a další podobné nesmysly), jsou jen chabým pokusem vyhrožování oněm „nesolidárním“ zemím. I Macron totiž při snaze zachovat si tvář a příliš žlutým vestám neustupovat používá EU jako rukojmí francouzské politiky.

Korektní média pak Macronovi nahrávají tím, že se na počátku hnutí žlutých vest pohybovaly ve francouzských městech statisíce demonstrantů, zatímco poslední sobotu to bylo „jenom“ několik desítek tisíc. Uvědomíme-li si, že jde o akce, které trvají již několik měsíců, není to dle mého soudu žádnou známkou nějakého zásadního poklesu. I pařížský zpravodaj ČT už naplno hovoří o tom, že příkop mezi Macronem a žlutými vestami se nejenže nezasypal, ale ještě více prohloubil. Francie tak prožívá hlubokou politickou krizi a její konec zatím není v dohledu.