Populistická strana Národní fronta nevyhrála, přilákala však 6,8 milionu voličů. „Nic nás nezastaví,“ prohlásila šéfka Le Penová.

Levicově orientovaní voliči neměli snadnou volbu. Svůj hlas mohli dát buď Marion Maréchalové Le Penové, kandidátce krajně pravicové strany Národní fronta (FN), anebo Christianovi Estorimu, někdejšímu ministrovi ve vládě bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho a současnému starostovi města Nice. Šedesátiletému politickému matadorovi, jenž patří k tvrdě konzervativnímu jádru strany Republikánů (LR).

Socialističtí politici však o týden dříve v některých regionech odstoupili z kandidátky, a to po mimořádném úspěchu krajní pravice, jež do nedělního finále mířila z přední pozice v šesti ze třinácti regionů. Než to, někteří raději podpořili konzervativce.

V jihofrancouzském regionu nakonec zvítězil Estori, získal 55 procent hlasů a v jistém smyslu se stal emblémem posledních voleb před prezidentskými v roce 2017.

Estori patří k zastáncům silné bezpečnostní politiky. Z Nice vytvořil jedno z nejstřeženějších měst, kde působí na 390 městských policistů a je nainstalováno více než 1200 bezpečnostních kamer. Někdejší ministr průmyslu a kdysi úspěšný motocyklový závodník pak v dubnu kritizoval „přítomnost islamistické páté kolony ve Francii“ a opakovaně navrhoval, aby nošení muslimských ženských oděvů, tzv. burek, bylo považováno za delikt. Soud před časem smetl ze stolu jeho návrh, aby v Nice bylo zakázáno večerní vycházení pro mladší třinácti let.

Historický úspěch lepenovců

Neúspěch Národní fronty politologové vysvětlují jejím osamocením na politické scéně. „Výsledky ukázaly izolaci Národní fronty,“ řekl Bruno Cautr`es, politolog z pařížské univerzity Science Po. „Nedokážou vytvořit alianci, aby uspěli ve volbách. Jejich jedinou možností postupu je přivábit voliče rozčarované jak z pravice, tak z levice,“ citoval politologa britský list Financial Times. To se jim však zjevně daří, byť prohráli. K urnám dorazilo na 6,8 milionu voličů, což je nejvíc v dějinách strany, založené roku 1972.

Partaj sice nezískala žádný francouzský region, těší se však značnému počtu křesel v regionálních radách a v mnoha oblastech bude významnou opoziční silou. „Nic nás nezastaví,“ prohlásila po hlasování Marine Le Penová, jež neuspěla v Nord-Pas-de-Calais-Picardie. Šéfka FN prohlásila, že se jasně ukázalo, že Francie je stále zemí dvou stran: těch, kteří jsou při Národní frontě, a těch proti ní. „Nikoli levice a pravice, ale globalisté a vlastenci, přičemž globalisté pracují na roztavení Francie ve velké globální magma,“ uvedla zklamaně Le Penová, jejíž straně podle některých odborníků uškodilo překreslení regionální mapy Francie. Reforma regionů se uskutečnila loni v květnu, někdejších 22 regionů se přeskupilo v nynějších třináct. V původní podobě by FN jistě některé oblasti ovládla.

Výsledek regionálních voleb vrací na scénu konzervativce, kteří po Sarkozyho neúspěšném pokusu o znovuzvolení prezidentem v roce 2012 a jeho následném odchodu z politiky zabředli ve vnitropolitické krizi. V květnu Sarkozy, jenž by se v roce 2017 rád vrátil do Elysejského paláce, založil novou stranu LR z původního UMP.

Na začátek příštího roku partaj chystá „ideovou konferenci“, ohlásí nové vedení. A zase se čekají škatulata. O své místo přijde dosavadní místopředsedkyně Nathalie Kosciusková Morizetová, jež kritizovala Sarkozyho postup v regionálních volbách. „Projevila se stará stalinistická praxe, že ve chvíli, kdy začne debata, strana vyloučí ty, kdo nesouhlasí,“ okomentovala svůj „odchod“ podle listu Le Monde.

LN, 15.12.2015