28.3.2024 | Svátek má Soňa


FRANCIE: Kritika terorismu projevem duševní poruchy?

1.11.2018

Dne 16. prosince 2015 přirovnal francouzský žurnalista ve vysílání mainstreamové rozhlasové stanice francouzskou pravicovou Národní frontu k Islámskému státu, když prohlásil, že mezi nimi existuje „sounáležitost“ a že obě organizace tlačí své podporovatele k tomu, aby se „stáhli do své vlastní identity“. Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (nyní Národní sdružení), označila výrok za „neakceptovatelný verbální úlet“ a požádala rozhlasovou stanici o právo na reakci. Následně na Twitteru zveřejnila fotografie těl obětí Islámského státu s popiskem: „Tohle je ISIS!“

Francouzská media ji okamžitě obvinila z šíření „neslušných“ a „obscénních“ obrázků a krátce nato francouzská vláda nařídila Ministerstvu spravedlnosti, aby proti ní bylo vzneseno obvinění. Francouzské Národní shromáždění ji také 8. listopadu 2017 zbavilo poslanecké imunity.

O několik měsíců později obžaloval soudce pověřený francouzskou vládou Marine Le Pen z trestného činu „šíření násilných vyobrazení“, a to s odkazem na článek 227–24 francouzského trestního zákoníku, který vymezuje jeho skutkovou podstatu takto:

„... šíření zprávy násilné nebo pornografické povahy, zprávy podněcující k terorismu nebo zprávy způsobilé vážně urazit lidskou důstojnost nebo podnítit nezletilce k účasti na hrách, které je mohou fyzicky ohrozit, nebo obchodování s takovou zprávou.“

V rámci trestního řízení obdržela Marine Le Pen od soudu výzvu, aby podstoupila psychiatrické vyšetření za účelem zjištění její příčetnosti. To odmítla s tím, že ukázat hrůzy páchané Islámským státem není podněcováním k vraždě a fotografie obětí terorismu nemohou být srovnávány s pornografií.

Požadavek soudu naznačuje, že francouzské orgány oživují starou sovětskou praxi využívat „psychiatrii“ k umlčení disidentů a politických odpůrců.

V současnosti může být Marine Le Pen kdykoliv a kdekoliv zatčena a hrozí jí trest odnětí svobody až ve výši 5 let.

Vzhledem k tomu, že jako kandidátka na úřad prezidenta obdržela v druhém kole voleb konaných v květnu roku 2017 34 % hlasů a její uvěznění by mohlo vyvolat hněv na straně jejích podporovatelů, se její zatčení nepředpokládá.

Zdá se pravděpodobnější, že se ji snaží zastrašit a pokud možno zničit politicky. Před několika týdny požádala francouzská vláda úředníky odpovědné za vyšetřování „finanční kriminality“, aby zabavili 2 miliony eur, které straně Marine Le Pen darovali její podporovatelé, a strana od té doby zastavila téměř veškeré veřejné aktivity. Právní ofenziva proti Marine Le Pen se tak vlastně přidala k ofenzivě finanční. I když nepůjde do vězení, otevírá se možnost konstatovat její nezpůsobilost pro účast ve volbách do Evropského parlamentu, které se mají konat v květnu 2019.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ví, že v současnosti je strana Marine Le Pen jeho hlavní opozicí a Marine Le Pen hlavním politickým rivalem. Sám se popisuje jako zastánce „progresivní“ vize Evropy a úhlavní nepřítel těch, kdo chtějí čelit islamizaci, nekontrolované migraci a bránit národní suverenitu – tyto postoje označil za malomocenství a zlý vítr. Tvrdě kritizoval italského místopředsedu vlády a ministra vnitra Mattea Salviniho, stejně jako maďarského premiéra Viktora Orbána, kteří tvoří evropské spojenectví nacionalistických hnutí, jež zahrnuje i stranu Marine Le Pen. Macron podporuje evropské sankce proti Maďarsku a Polsku pro případ, že odmítnou přijmout více migrantů.

Macron si uvědomuje, že vítězství aliance Salviniho a Orbána by jej pokořilo, ale vítězství strany Marine Le Pen ve Francii by mohlo znamenat definitivní kolaps jeho drolící se popularity jako prezidenta (jeho podpora v posledním měsíci klesla o 6 procentních bodů a nyní činí 23 %). Spojenectví Salviniho a Orbána zničit nedokáže, ale může ovlivnit politický proces ve Francii.

Macronův postoj vůči Marine Le Pen může být rovněž pokusem jeho vlády zabránit ještě většímu islamistickému násilí ve Francii. V současnosti jsou knihy a další publikace pojednávající o násilné povaze islámu bojkotovány a na pultech knihkupectví chybí (na rozdíl od koránu, který je stále všude k mání). Organizace, které bojují proti islamizaci Francie a Evropy, jsou vystaveny pronásledování ze strany justičních orgánů. Pierre Cassen a Christine Tasin, vůdčí osobnosti hlavního protiislamizačního webu Riposte Laïque (“Světská odpověď“), tráví nepřiměřeně mnoho času před soudem a pravidelně dostávají vysoké pokuty. Aby zabránili zrušení svého webu, museli jej přesunout mimo Francii i Evropskou unii.

Nedávno vyšla 615stránková zpráva, jejímž autorem je Macronův poradce Hakim El Karoui, který má na starosti vytváření nových institucí „francouzského islámu“. Zpráva definuje islamismus jako „ideologii zcela odlišnou od islámu“, úplně pomíjí souvislosti mezi islamismem a terorismem a trvá na neodkladné potřebě šířit ve Francii „pravý islám“ a na zavedení výuky arabštiny na veřejných středních školách.

Jakékoli zmínky o souvislosti mezi islámem a násilím jsou ve francouzských médiích takřka úplně eliminovány. Když muslim zaútočí nožem a provolává při tom „Alláhu akbar“ (“Alláh je největší“), oficiální zpráva zveřejněná ještě před jakýmkoli vyšetřením události zní vždy tak, že to, co se stalo, nemá „nic společného s islámem“ a postrádá teroristický charakter. Taková informace je pak slepě citována veškerými médii. Při posledním útoku tohoto druhu, ke kterému došlo 9. září 2018 v Paříži, bylo zraněno sedm lidí, z toho čtyři vážně.

Před nedávnem hovořil v televizi spisovatel Éric Zemmour o vysokém zastoupení mladých muslimů mezi francouzskými vězni a o růstu muslimského antisemitismu na francouzských předměstích. Francouzský regulátor televizního a rozhlasového vysílání Conseil supérieur de l’audiovisuel (CSA) oznámil televizní stanici, že Zemmour použil „stigmatizující poznámky o muslimech“ a že bude čelit vážným následkům, pokud je zopakuje. Jeden francouzský moderátor talk show dal do oběhu petici požadující, aby bylo Zemmourovi zabráněno v přístupu do všech francouzských médií. Během jediného týdne petici podepsalo přes 300 000 lidí.

Zemmour se ptal sám sebe, zda bude muset být speciálně pro něj znovuotevřen nějaký sovětský gulag, nebo jestli si bude muset zvolit dobrovolný exil. Uvěřitelných výhrůžek smrtí obdržel tolik, že je nyní pod permanentní policejní ochranou.

Politolog Jean-Yves Camus prohlásil, že ačkoli nesouhlasí s názory a postoji Marine Le Pen, „vždy a všude platilo, že označení politického oponenta za blázna otevírá dveře totalitě“.

Právník Régis de Castelnau napsal v měsíčníku Causeur:

„V Evropě je země, ve které byly největší opoziční straně zabaveny finanční prostředky, a její předsedkyně byla vyzvána, aby se podrobila psychiatrickému vyšetření. Je to Putinovo Rusko nebo Orbánovo Maďarsko? Ne, je to Francie.“

Castelnau dodal, že ustanovení zákona využité k obvinění Marine Le Pen je obvykle používáno ke stíhání „úchylů“ a „psychopatů“ a že psychiatrický posudek byl požadován pouze proto, že tresty pro tyto osoby obvykle doplňuje povinnost psychiatrické léčby.

„Všichni ti, kdo se smějí problémům svých politických protivníků, by si měli pamatovat, že pokud připustí útoky na politické svobody, mohou sami brzo přijít na řadu,“ řekl rovněž Castelnau.

Dr. Guy Millière je profesorem Pařížské univerzity a autorem 27 knih o Francii a Evropě.

Překlad původního textu: Is Criticizing Terrorism „Mental Illness“?
Překlad: Kryštof Čermák

Převzato z webu Gatestone Institute