Nakonec to bylo až „nudně“ snadné. Žádné celonoční čekání na těsný výsledek. Málo platné, a buďme za to vděční, lidé jako Le Penová nemají proti člověku hájícímu standardní demokratické hodnoty šanci.

Kdo čekal pouze na výsledek francouzské volby, mohl jít brzy na kutě. Nebo přepnout na hokej. Otevřel jsem po osmé večerní internet a titulky světových serverů bylo možné shrnout do dvou vět: Hladké vítězství Macrona a - Evropa si s úlevou vydechla.

Platí obojí. Le Penová nás trochu postrašila – a nyní se vše od obav z krajnosti vrací k normálu. Při vší kritice k tomu, čeho jsme v politice EU a v Evropě vůbec svědky, a při vší úctě k dámě: Marine Le Penová není řešením.

Byť jistá změna by od věci nebyla. Horovat proti EU nemá valného smyslu, usilovat o její reformu ovšem ano. Macron v roli „nového koštěte“ má příležitost. Když ji využije a „zatlačí na pilu“, pak jenom dobře.

Emmanuel Macron je ovšem svým způsobem ne přímo velká, ale jistá neznámá. Až pomine euforie a zanikne ozvěna velkých slov, nastane čas činů. Tady bychom měli zvýšit pozornost. Jako nedávno v případě USA. Sledovali jsme první kroky Donalda Trumpa – a mnozí z nás, kdo jsme nepatřili do jeho fanklubu, byli příjemně překvapeni.

Přál bych si zažít podobné pocity při sledování politiky nového prezidenta Francie.

Mám v tom směru velkou výhodu. Lakmusovým papírkem je pro mě Izrael: jaký k němu mají státy světa vztah, jak hlasují v mezinárodních organizacích organizacích (OSN, UNESCO aj.), když jsou předkládány protiizraelské rezoluce – to je určijící pro mé hodnocení jejich politiky. V tomto smyslu budu pozorně sledovat nového šéfa Elysejského paláce. Stejně jako sleduji šéfa Bílého domu. Opravdu najde Donald Trump odvahu přestěhovat ambasádu USA z Tel Avivu do Jeruzaléma?

Pokud ano, pak přesně takovou míru odvahy přeji i Emanuelu Macronovi. Ve vztahu k Izraeli, ke krokům vedoucím ke smysluplné reformě EU, k úsilí postavit se hrozbám, jimž západní civilizace čelí. Nový prezident dostal velice hodnotnou hřivnu v podobě silného mandátu. Mám jediné přání: aby ji dokázal co nejlépe zhodnotit. S nadsázkou můžeme dodat, že jako investiční bakéř ví, „o čem to je“.

Gratulace do Paříže: Jsme plni velkých očekávání.