Francouzský prezident Nicolas Sarkozy je skvělý řečník. Svůj první prezidentský projev však četl slovo od slova a totéž bych důrazně doporučil každému, kdo nechce zažít nemilé překvapení. Sarkozy sice všem řekl, co chtěli slyšet, ale každý by se měl ptát, jestli ho opravdu správně pochopil.

Sarkozy je francouzský vlastenec zakalený Freudem a Machiavellim. Syn Maďara a židovky řeckého původu si službou Francii denně odreagovává pochyby o své identitě. Tolik Freud. Cestou k moci se Sarkozy řídil jediným pravidlem: Plnit přání těch, kteří ho volí. Francouzi se bojí globalizace, která je připravuje o práci, chtějí Francii u kormidla Evropské unie a ne jako jednoho ze sedmadvaceti plavčíků; zajímá je pokles kriminality a ne kázání sociálních pracovníků, kteří omluví každého zločince. Prezident Nicolas Sarkozy nebude ztrácet čas převýchovou voličů, nýbrž udělá všechno proto, aby uspokojil jejich potřeby; chce slávu pro svou zemi a moc pro sebe. Tolik Machiavelli.

Sarkozy se nestará o stranické programy, nýbrž o praktická řešení. Liberalismus, dirigismus či hospodářský nacionalismus? Správné je to, co slouží Francii. Svého času napumpoval Sarkozy miliardy do zbankrotovaného koncernu Alston, prosadil francouzské vedení v německo-francouzském farmaceutickém velikánu Sanofi - Aventis a stejně se bude chovat i vůči nouzově přistávajícími evropskému koncernu Airbus.

Francie se hlásí zpět do Evropy, říká Sarkozy a dodává, že míní EU, která „není trojským koněm všech ohrožení z moderního světa, ale která vyslyší volání národů, požadujících ochranu“. Bruselská komise chce pravý opak; vygumovat státy a podřídit kontinent diktatuře ekonomické logiky. A ještě něco bude Sarkozy řešit. Po rozšíření EU se těžiště evropské politiky posunulo východním směrem a moc nezadržitelně klouže k Berlínu. I zde se vyplatí pečlivě číst Sarkozyho první prezidentský projev; načrtl v něm „mírové sjednocení Středozemí podle vzoru EU“. V tomto regionu leží nejenom frankofonní Maroko, Alžírsko a Tunisko, nýbrž i španělsko s Portugalskem; dvě země, které rozšířením EU tratily podobně jako Francie. Ve Středozemí by mohl Sarkozy vyvážit německou dominanci ve východní části EU; posílil by tak Francii a oslabil evropskou integraci.

Ségolène Royalová řekla v zápalu volebního boje, že monsieur Sarkozy není Charles de Gaulle. Na reinkarnaci velkého generála Sarkozy jistě nestačí vzrůstem; je dokonce o dva centimetry menší než Napoleon. Ale podívejte se jen, odkud ten muž pochází a jak se pohybuje a vycítíte nezlomnou vůli a nesmírnou energii, se kterou se Nicolas Sarkozy rozhodl vstoupit do dějin.

psáno pro Týden

**********
Upozornění redakce: Nedávno vyšla panu Robejškovi kniha Svět viděný z Řípu, která se věnuje tématům mezinárodní politiky a je napsána velmi čtivou formou. Kapitoly jsou doprovázeny kresbami Vladimíra Jiránka a součástí publikace je i CD s texty namluvenými autorem. Objednat možno zde.
**********

ředitel Mezinárodního institut pro politiku a hospodářství, Hamburk