Spolu s ní i luterský biskup Juhana Pohjola, V procesu, který má náboženskou, ale především politickou dimenzi. Jde v něm o svobodu slova.

Na čtvrtek 30. října naplánoval finský Nejvyšší soud jednání v kauze, o níž jsme si mnozí mysleli, že ve svobodné demokratické zemi nemůže vůbec existovat. Mýlili jsme se. Před soudní stolicí v Helsinkách stanuli Päivi Räsänenová a Juhana Pohjola. Ona je poslankyní finského parlamentu za křesťanské demokraty, v jejichž čele kdysi stála, bývalá ministryně vnitra – a věřící křesťanka, praktikující členka Finské evangelické evangelické církve. Žena, které je přesvědčena, že platí učení Bible. On je luterským biskupem se stejnými náboženskými názory. Co je jim obžalobou kladeno za vinu? Že v rámci svého práva na svobodu náboženského přesvědčení hájí a veřejně hlásají to, co učí Bible. Ta říká jasně: homosexuální intimní styk je hanebnost a hřích. Mimoto se oba drží biblického ustanovení, že manželství je vztah mezi mužem a ženou. Kvůli tomu je proti nim vedeno trestní stíhání? Ano, a to dlouhých šest let. Nesmíme zapomínat na to, že ve Finsku (a nejen tam) dominuje progresivistická ideologie.

Jak to začalo
V červnu 2019 zveřejnila Räsänenová na tehdejším Twitteru (dnes síť X) příspěvek, v němž dotazem reagovala na skutečnost, že její (luterská) církev se stala oficiálním partnerem pochodu homosexuálních aktivistů „Helsinki Pride 2019“. Ptala se, jak může být učení církve založené na Bibli v souladu s tím, že hanba a hřích jsou stejnou církví považovány za věc hrdosti. K tweetu připojila snímek jednoho biblického oddílu, konkrétně šlo o verše 24 až 27 z úvodní kapitoly epištoly Římanům. V něm se apoštol Pavel, závazná autorita pro všechny křesťany bez rozdílu vyznání, vymezil vůči homosexuálním praktikám jednoznačně kriticky. Druhé obvinění je za obsah brožury „Jako muže a ženu je stvořil“ (z roku 2004). Vydal ji Juhana Pohjola, biskup Finské evangelické luterské misijní diecéze, a proto i on je stíhán spolu s Räsänenovou. Ta i v této publikaci vydané primárně pro vnitřní potřebu církevního společenství (až později byla dána na internet) zastává výše uvedený biblický postoj. Třetí obvinění - mezitím bez vysvětlení obžalobou stažené - souviselo s vyjádřeními Räsänenové na téma „Co by si Ježíš myslel o homosexuálech“, která byla odvysílána v roce 2019 finským veřejnoprávním rozhlasem v satirické relaci Yle Puhe moderátora Rubena Stillera. Tento bod už je tedy passé.

Soudy nižší instance
Konaly se dva. V lednu a únoru 2022 stanuli oba před stolicí prvního stupně, v srpnu a září 2023 následovala odvolací stání. V obou případech byl verdikt stejný: Räsänenová a Pohjola jsou zproštěni obžaloby, trestný čin nespáchali, jsou nevinní. S tím se ale obžaloba nesmířila a odvolala se k Nejvyššímu soudu. Termín byl stanoven na 30. října 2025. O šest dní dříve přinesl server CNE News obsáhlý článek o tom, jak se Räsänenová na soud připravuje. Její právníci poukazují mimo jiné na to, že uvalení sankcí na někoho kvůli tomu, čemu věří, je zakázáno Evropskou úmluvou o lidských právech. Způsob, jakým obžaloba zpochybňuje spisy založené na náboženském přesvědčení, je podle mínění Räsäneové ve finské i západní právní tradici velmi výjimečný a zavrženíhodný. Nepřekvapí proto, že předchozí dvě soudní instance ji i biskupa Pohjolu osvobodily. „Generální prokurátorka se však odvolala k Nejvyššímu soudu, aby mě potrestal za mé tradiční křesťanské názory,“ shrnuje Räsänenová. „Jsem obviněna z podněcování proti menšině a z nezákonných nenávistných projevů (což zásadně odmítá - LS). Tento soudní případ je významným precedentem, který bude formovat budoucí stav svobody projevu ve Finsku a ovlivní i mnoho dalších evropských zemí s podobnou legislativou, která svobodu projevu omezuje,“ je přesvědčena. Připomněla slova Martina Luthera: „Věříš-li, pak mluvíš. Mluvíš-li, pak musíš trpět. Neboť víra, vyznání a kříž patří k sobě a jsou součástí pravého křesťana.“ Současně se ale dotkla jednoho neméně závažného tématu.

Mají křesťané právo se bránit?
Mají si nechat všechno líbit, mlčet a vždycky nastavit druhou tvář, nebo se dovolávat svobody víry a svědomí garantované ústavou? Räsänenová má za to, že platí to druhé. Argumentuje zkušeností apoštola Pavla, která je zapsaná ve 22. kapitole knihy Skutky apoštolské. Když došlo v Jeruzalémě ke srocení nepřátel křesťanů (Židů) kvůli tomu, co Pavel kázal, zasáhli vojáci z místní posádky, Pavla zadrželi a odvedli do pevnosti. Velitel jim povolil ho zbičovat. Pavel se ale obrátil na službu konajícího důstojníka s otázkou, zda je dovoleno bez soudu zbičovat římského občana. To zapůsobilo. Důstojník uvědomil velitele a vzápětí se situace změnila: k bičování nedošlo. K tomu Räsänenová podotýká, že Pavel se bránil poukazem na svá práva jako římského občana. Což znamená, že „i my máme právo dovolávat se svobody víry a svědomí, kterou zaručuje ústava naší vlastní země.“ Toto zjištění je naprosto zásadní.

Před Nejvyšším soudem
Bylo by nad rámec tohoto článku podrobně referovat o několikahodinovém soudním přelíčení. Zájemce odkazuji na live blog serveru CNE NEWS. Jako perličku uvedu, že na prostranství před budovou soudu se konala početně nevelká a pokojná demonstrace, jejíž účastníci drželi v ruce transparent s nápisem „Sananvapaus kuuluu kaikille“ (Svoboda slova patří každému). Přesně o to v v této kauze v principu jde. Aby svůj názor mohli vyjádřit všechny strany, a to v rámci otevřené debaty a bez obav z kriminalizace. Stání před Nejvyšším soudem 30. října skončilo. Konečný verdikt v této kauze vydán ale nebyl. Očekává se, že se tak stane na začátku příštího roku. Zbývá ještě odpověď na otázku, zda Räsänenové a Pohjolovi hrozí žalář. Teoreticky by mohl, neboť příslušný paragraf 11, kapitoly 10 finského trestního zákona ukládá za hanobení a podněcování proti skupině osob, tedy i vůči homosexuálům, buď peněžitou sankci, anebo trest odnětí svobody s maximální sazbou dva roky. Konkrétně v tomto případě navrhuje žaloba mírnější variantu. Smazání předmětného tweetu a on line verze brožury a pokutu 10 tisíc eur. Dodejme, že pokud bude verdikt jiný než osvobozující, je Räsänenová připravena přenést svoji při na půdu Evropského soudu pro lidská práva. Po Novém roce bychom tedy měli vědět víc.