V. Ondys 15.11.2012 16:32

:))))))))) Pěkný a taky něco na oplátku

Psi nevyjí na Měsíc.

V zimních měsících na zasněžených horských pláních občas Rocky tklivě zanaříká s pohledem tajemně žhnoucích očí upřeným do souhvězdí s nejzářivějším bodem na noční obloze a tvrdí, že jsme tam žili před dávnými věky spojeni v jedinou bytost. Otázky nevnímá, možná nevěří ve smysl odpovědí. Je to zvláštní. Zmocní se mě touha zaklonit hlavu a zakvílet s ním, ale rozum mi v tom zabrání. Několik následujících nocí mě ve spánku pronásledují představy odlišných světů s úžasnými motivy, ale při snaze zachytit je a svázat slovy zaslechnu vzdálený trylek smíchu připomínající pohyb prstů zbloudilých do strun harfy. Zničil jsem všechny literární pokusy, jenom stav viny, starost, úzkost i bytí k smrti zůstaly po nich. A Rocky s výmluvným pohledem očí, když útržkovitě zavzpomíná na událost před mnoha tisíci lety, kdy na Zemi panoval nejkrutější boj o přežití druhů. Pračlověk se tehdy potuloval v tlupách bez zájmu o poznání a vydával neurčité zvuky. Podivní poutníci vstoupili na půdu nejúrodnější části kontinentu ve tvaru hlavy s obličejem upřeným k slunci při zrodu dne a vystavili se vnějším pokusům o začlenění do potravinového řetězce. V tehdejší podobě prý neměli nejmenší možnost ochránit přinesené hodnoty. Použili zbytek energie k asimilaci a zakódovali tajemství o smyslu i naději do zdánlivých zbytečností, aby je zachovali pro budoucí časy.

Co je výsluní a co podsvětí?

Mystérium a maják ztroskotanců zářící do mrazivé noci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek