Maďarsku hrozili, že mu seberou hlasovací práva v Evropské unii. Teď už je to o další krok dál. Nizozemský premiér Mark Rutte už prohlašuje, že Maďarsko nemá v Evropské unii co dělat a že je třeba Maďary dostat na kolena. Důvod? Vláda Viktora Orbána chystá zákon, který by měl zamezit homosexuální tématiku ve školách. Na webu BBC to charakterizují jako „proti-LGBT zákon“ a náš DeníkN už má jasno, co patří a co nepatří do 21. století.

Dostali jsme se hodně daleko od doby, kdy homosexuálové prosazovali registrované partnerství, aby se mohli navštěvovat v nemocnicích a měli právo, aby jim lékař sdělil informace o partnerově zdravotním stavu. DeníkN mluví v této souvislosti o osvětě a informacích. Ono je to ale trochu jinak. Nejde o osvětu a informace. Jde o to, kdo má informace dětem poskytnout, zdali rodiče, nebo stát. Jakmile se otázka postaví takto, jakmile jde o to, zda má to či ono konat jednotlivec, případně rodina, anebo stát, vždycky se najde blok zastánců státu. Zpravidla je to na levém konci spektra a dodnes mi nikdo nevysvětlil, jakým procesem se levičáci zmocnili pojmu liberální. Ani v tomto případě nejsem schopen pochopit, co je liberálního na snaze svěřit státu osvětu v oblasti tak emočně a intelektuálně citlivé, jako je sexualita.

Pamatuji se moc dobře, jak mi coby chlapečkovi snad desetiletému vysvětloval tatínek, kdo homosexuálové jsou. K jeho přátelům patřil režisér Václav Krška, ten žil v trvalém partnerském stavu se svým přítelem. Chodili jsme tam na návštěvu, já o tom věděl všechno, co jsem potřeboval vědět. Později, už na vysoké, jsme měli kolegu otevřeného gaye. Nepamatuju, že by byl předmětem nějakých úšklebků, leda snad údivu. Byl zamilovaný do Fidela Castra. Tak tomu jsme se divili, proč do Castra místo třeba Jeana Maraise? Ale lásce se dá těžko poroučet. Každopádně, informace nechyběly, postoje byly vlídné a civilizované i v měřítkách 21. století, a to jsme byli v půlce století minulého.

Jakmile stát něco vezme do svých neohrabaných pracek, zaručeně to zničí. Tím hůř, když jde o něco tak citlivého, jako jsou city a sex. I já zažil ve škole hodinku sexuální výchovy. Byla lehce trapná pro obě strany, vyučující i vyučovanou. Ovšem zdaleka nedosahovala rozměrů hodiny sexuální výchovy, jak ji předvedla skupina Monty Python. Každý jsme jiní. Právě dnešní doba bere mimořádně v úvahu jinakost. Opravdu je to dobrý nápad, vypustit do oblasti citů a sexuality hovado jménem školní osnova?

Je to jistě téma k debatě. Bohužel, jak se zdá, tato otázka sklouzla do oblasti nediskutovatelného a diskuse je tu něco, co podle DeníkuN nepatří do 21. století. Naštěstí ani DeníkN nemá možnost diskusi zakázat. Pan Mark Rutte nemůže vyhodit Maďarsko z Evropské unie.

Nevím proč, ale do klávesnice se mi neodbytně plete slovo zatím.

LN, 28.6.2021