Český slovník vysvětluje anglické slovo beacon jako světlo, maják a světelné znamení. To všechno beacon skutečně je, i když s tím majákem to slovník trochu přehání. Klasický maják se řekne light house, který ovšem na vrcholu má ten otáčející se beacon světla. Takže bych slovo beacon překládal spíše jako majáček. A moderní záchranářský beacon, který musí mít každá loď, jež vyjede na moře, má nejen to blikající oranžové světlo na svém vrcholu, ale uvnitř má i vysílačku, která po zapnutí světla vysílá přes satelit svou polohu a oznamuje, kde se beacon v tu kterou chvíli nachází.

To všechno jsem se dozvěděl od svého přítele Geoffa, který kdysi měl rybářskou bárku a jehož rodina má v rybaření nejen silnou tradici, ale dva z jeho bratrů ještě stále rybaří. Tedy komerčně rybaří. To znamená, že zaměstnávají na svých lodích rybáře, kteří vyjíždějí na moře za ně. Holt se v životě vypracovali a mohou si to dovolit. Jedna z jejich bárek s takovým teamem, skládajícím se ze tří mužů, vyjela na moře v únoru. Z Gladstonu, ve státě Queensland, což je na severu , skoro v tropech. Team se skládal ze dvou zkušených rybářů a z mladíka, který zastával roli „deckhand“. Deckhand sice česky znamená uklizeče na lodi, ale to ani zdaleka nevystihuje, co všechno deckhand dělá, protože ten dělá úplně všechno, což je povětšině ta nejhorší a nejnebezpečnější práce. Proto ji také dělají převážně mladí kluci, kteří jsou naivní nebo dobrodružné povahy a potřebují peníze. Jejich finanční odměna je ovšem závislá na úlovku. Ten se dělí na třetiny. Třetina jde majiteli lodi, to je ten, co má rybářskou licenci, ale sám už třeba ani nerybaří. Druhá třetina jde lodi, na údržbu, na pohonné hmoty, na sítě a vůbec na vše, co je třeba k rybaření. Třetí třetina jde rybářům a pochopitelně deckhand dostane nejméně. Nicméně je třeba dodat, že to jsou většinou velice slušné peníze. Nejsou ovšem zadarmo. Když uvážíme, že loď je na moři přibližně měsíc a rybáři makají od vidím do nevidím a někdy i v noci, tak ty peníze rozhodně nejsou zadarmo. Samozřejmě, někdy mají štěstí a nachytají ryby už za týden, ale také se mohou vrátit s úlovkem, který sotva pokryje náklady. A to nemluvím o riziku, kterým je ztráta života...

Gladstonská posádka měla smůlu. Na moři ji chytila silná bouře kterou rozpoutal cyklón Hamish. Zvedl se vítr, který měl rychlost dvě stě padesát kilometrů za hodinu, a ten hnal loď na korálové útesy. Posádka s tím bojovala, ale vítr byl silnější než lodní motory, a tak nakonec loď nahnal na útes. Tam ji, zapíchlou, začaly „omývat“ vlny, které se přes ni přelévaly. Pak přišla obrovká vlna, která spláchla mladého deckhanda z paluby. Poslední, co uviděl, byli jeho dva druzi, kteří se zázrakem udrželi na bridge, což je řídící kabina. V té byl i beacon, ten ovšem nebyl zapnutý. Loď vysílala SOS a svou polohu z lodní vysílačky. Mladík sice na sobě měl záchranou vestu, která ho držela nad vodou, ale bez určení své polohy věděl, že je ztracený. Za stávajících podmínek bylo nemyslitelné, že by záchranáři vůbec mohli vyjet na moře a tak, jak ho proud prudce vzdaloval od lodi, věděl, že až bouře přejde a záchranáři vyjedou, on bude stovky kilometrů daleko od místa nehody. Proud ho nesl a vlny buď přelévaly, nebo naopak vynášely do výše. Bylo to vysilující, protože musel s každým potopením bojovat, aby se dostal rychle na vzduch. Po mnoha hodinách se konečně počasí trochu zklidnilo. Vlny byly pořád, ale už ho nepřelévaly. Byl tak unavený, že začal i podřimovat, ale dobře věděl, že to je nebezpečné. Usnout mohlo znamenta smrt! Nakonec se udržoval při vědomí už jen strachem ze žraloků. Podle hodinek na zápěstí byl ve vodě už dvacet pět hodin. Tušil, že mu moc času nezbývá, a pomalu se začal smiřovat s tím, že zemře. Že to prostě vzdá, usne a bude mít klid. A najednou uviděl před sebou něco žlutého. Mihlo se to před ním, ale pro tu žlutost věděl, že to nemůže být žralok. Udělal pár temp a hrábl po tom žlutém předmětu a vytáhl beacon! Beacon z jeho lodi! Zapnul jej a majáček se rozblikal svým oranžovým světlem a začal vysílat svou polohu. Za dvě hodiny ho z vody vytáhla záchranářská helikoptéra.

To měl teda z pekla štěstí!, řekl jsem Geoffovi, když došel ve svém vyprávění až sem. To je jako, najít jehlu v kupce sena!
Sténdou, vyštěkl Geoff, oceán není kupka sena! Ty si jeho rozlohu neumíš ani představit! To je jako kdybys hledal jehlu v celé Austrálii! To, že našel beacon po pětadvaceti hodinách, je neuvěřitelný zázrak!
Možná, připustil jsem, ale zřejmě je ten proud nesl oba dohromady....
Kdepak! Každé těleso má jinou nosnost a rychlost. Věř mi, že to byla neuvěřitelná náhoda!
Co se stalo s lodí?
Je furt zapíchnutá na rýfu, ale dostanou ji z toho a opraví.
No sláva, řekl jsem, tak se zachránili všichni tři!
Nezachránili....... když k lodi přijeli záchranáři, tak na ní nikdo nebyl.
Jak je to možný?
Nikdo neví. Spláchla je jedna z vln?.., Geoff pokrčil rameny, ... možná se báli, že je to v lodi umlátí, a sami ji opustili a beacon jim uplaval... Čert ví. Tři dny je hledala letadla a helikoptéry, ale nenašli nic.
To je teda tragédie.
To je. Brácha říkal, že tak zkušený rybáře bude těžko nahrazovat....