Je za tím vším ten kýžený druhý dodatek k americké ústavě, který jasně nařizuje, že „právo lidí přechovávat a nosit zbraně nebude ohrazováno“. Vstoupil v platnost koncem osmnáctého století, kdy se ještě flinty nabíjely z opačného konce, takže o nějaké automatické pušce nebo snad kulometu nemohla být řeč.
Dejme to dohromady s masovou vraždou téměř šedesáti lidí a zranění dalších více než pěti set v městě fantazie zvaném Las Vegas a zní to všechno jako jakási hrůzostrašná pohádka.
Las Vegas jako velkoměsto má sotva stoletou historii. Asi před čtyřiceti lety rodina projížděla městem Las Vegas a mé maličké dceři Alix se chtělo čůrat. Ovšem byli jsme právě uprostřed arény kasín zvané The Strip a ta jsou mládeži nepřístupná, takže s napětím všech sil musela počkat, až se na obzoru objevila benzinová pumpa. Asi půl hodiny poté tatáž dcera viděla, jak jsem v jedné restauraci netečně vložil do hrací mašiny pět centů, hnul pákou a vzápětí se z ní vysypalo pět dolarů. Dcera ihned chtěla hrát také, a tak jsme dosti spěšně zaplatili za kafe a restauraci narychlo opustili. Trvalo to pak nějakou chvíli, než uvěřila, že těch pět dolarů byla jen náhoda.
Je nutno vysvětlit, že Las Vegas se nalézá uprostřed pouště a hlavní důvod, že vůbec vzniklo, byla artéská studna. Svému dnešnímu statutu velkoměsta vděčí gamblingu, neboli množství honosných kasín. (Jedno z nich se uvnitř podobá jakýmsi vyleštěným Benátkám s plujícími gondolami.) Jinými slovy Las Vegas je město nereálností a excesů.
To vše uvádím, abych naznačil, že život se tam jeví zcela jinak než jinde. A když se to vezme hezky všechno dohromady, může vše alespoň částečně objasnit. Třeba tu událost z předminulého týdne týkající se několika desítek mrtvých a set zraněných rukou zesnulého pana Erica Paddocka.