qwert 12.5.2008 11:01

že na výrobu jednoho litru biopaliva se často spotřebuje více než jeden litr nafty.

to tvrzení sice není nijak řádně podložené, nicméně tuhle jsem se autem chvíli ploužil za traktorem, který táhnul valníček s cca 3 kubíky dřeva dvacetikilometrovou rychlostí za ukrutného řevu vytočeného motoru.

Pokud ty biopaliva mají vypadat takto - raději nikdy více  a radši ránu do palice.  Ono by  totiž shodné  množství  dřeva  šlo odvézt  na větším přivěsu za osobním autem, nebo v průměrné dodávce - ta uveze obvykle 1,5 tuny nákladu. V obou případech s výrazně nižší spotřebou paliva a podstatně vyšší rychlostí, bez omezování plynulosti silničního provozu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pierino 12.5.2008 1:51

Stejne ta Bobo na ty fotce mezi tema dedkama vypada nejlip....

To by byla ministrine obrany. Ta by jeste mohla i na prehlidku vojska v plavkach .. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Venca 10.5.2008 18:15

Bobo rika...

Miliony lidi umre hlady a stamiliony se propadnou do chudoby. Lidi je na svete jak sr-cek. Ten dlouhotrvajici mir a plodnost nevytvari rovnovahu. Kdyz miliony pomrou hlady, usetri se strelivo a nebude valka. No a ty v ty chudobe by si meli poradit samy, nebo pujdou za tema druhejma. Rada je jedina. Pracovat a hlavne chtit....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvěd 10.5.2008 0:08

Postřeh idiota.

Tahle planeta je v tom nevinně. To jen lidské společenství, je díky troubům v administrativě, placeným z daní všech, jeden velký blázinec. Bobo to při jejím vzdělání potvrdila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sab. 9.5.2008 19:05

Těm, kterým leží na srdci hlad

Představme si, že vlastníme 1 akr úrodné půdy. Můžeme na něm vypěstovat rostlinnou potravu s vysokým obsahem bílkovin, např. hrách nebo fazole. Když tak učiníme, získáme 150 až 250 kg bílkovin. A nebo můžeme stejný 1akr použít pro vypěstování krmiva pro zvířata a ta potom zabít a sníst. Touto cestou získáme 20 až 27 kg bílkovin." Na celém světě se v současnosti vypěstuje tolik obilí, že by žádný člověk nemusel hladovět. Ale celá 1/3 tohoto obilí se používá v bohatých zemích jako krmivo pro zvířata.

V letech 1973 a 1974 bylo obilí a sóje relativně málo a jejich ceny byly vysoké, takže země postižené hrozbou hladu, jako Indie, Bangladéš, a africké země na jih od Sahary neměly dost prostředků k jejich nákupu. Ale tento nedostatek byl způsoben tím, že těmito cennými potravinami jsme krmili náš živý inventář. (...) Průměrný Američan spotřebuje ročně více než 1 tunu obilí. Ovšem 93% z tohoto množství je nejdřív 'přeměněno' na maso, mléko a vajíčka. Průměrný obyvatel Indie spotřebuje za rok asi 200 kg obilí, z čehož 85% jí v nezměněné podobě." Sab

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sab. 9.5.2008 19:04

Trápí-li vás hlad ve světě, jezte méně masa

"Uprostřed globální humanitární krize se stalo právě v Británii zákonnou povinností používat potravin jako paliva. Je to zločin proti lidskosti, na němž jsou nuceni podílet se všichni řidiči v této zemi.

Jenže zatímco 100 milionů tun obilovin bude letos použito na palivo pro automobily, 760 milionů tun obilovin bude odebráno lidským ústům na krmení dobytka. Toto množství obilovin by mohlo odstranit globální nedostatek potravin čtrnáctkrát. Pokud vám vadí, že lidé na světě hladovějí, jezte méně masa.

V Británii konzumuje jeden člověk asi 1 kilogram masa týdně, je to asi 40 procent nad světovým průměrem, i když je to o polovinu masa méně, kolik se ho zkonzumuje v USA. Hovězí dobytek zkonzumuje asi 8 kilogramů obilovin na každý kilogram masa, který vyprodukuje: kilogram kuřecího masa potřebuje jen 2 kilogramy krmiva.

OSN odhaduje, že do roku 2050 stoupne počet obyvatel na 9 miliard. Na to by bylo zapotřebí vypěstovat o dalších 225 milionů tun obilovin více než dnes. Z toho by se mohlo 531 milionů tun obilovin použít na chov dobytka, což by znamenalo, že by svět konzumoval přibližně o třicet procent méně masa a mléka než je současný světový průměr. To by znamenalo v Británii 420 gramů masa týdně, což je asi 40 procent současné spotřeby masa.

Z ekologických i humanitárních důvodů bychom neměli konzumovat hovězí maso. Prasata a kuřata se krmí daleko efektivněji, ale pokud nežijí volně na farmách, čelíte dalšímu etickému dilematu: hrůzným podmínkám, v nichž se chovají." Sab

• reagovat
• nahlásit příspěvek

nepolitik 9.5.2008 17:13

Snaha o zviditelnění za každou cenu

Tak jak to čtu vidím, že naše milá BOBO už rozumí všemu - od čipu až po raketoplán.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdendáč 9.5.2008 17:12

Zrušme daně jako takové...

...a když né všechny,pak alespoň ty nejnemravnější (DPH,dědické a darovací,z nemovitosti atp.)...

To by byla panečku úplně jiná než systémově přerozdělovací bolševická písnička,což?...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ladar 9.5.2008 16:29

Nová redefinice strategické suroviny

Je snad na některé ze stran severního atlantiku hladomor? Není! Má snad euroatlantická civilizace řešit něčí problémy na svůj úkor? Pěstování potravinářských komodit jako palivo je podle mne jeden ze způsobu jak pomoci redefinici toho co je to strategická surovina. Je to snad předražená ropa? Asi ne. Proč by nemohly být předražené potraviny, určitě to napomůže alespoň k tomu, aby se ukazovalo co jsou to skutečně strategické suroviny. Já jako občan si rád utáhnu opasek, připlatím si za potraviny (alespoň tak sám na sobě trochu eliminuji následky epidemie obezity) a aktivně napomůžu této nové redefinici. Proč nepěstovat biopaliva, když jsou levnější než předraženou ropa, jen by bylo lepší namísto toho aby se biopaliva přidávala do nafty, tak provozovat motory třeba výlučně je na řepkový olej. EU a EK bych dopuručil virtuální znárodnění celeevropského zamědělství, tím způsobem, že EK by byla výhradním klientem všech evropských zemědělců. EK by zajišťovala a garantovala ceny a dostatečný objem dodávek na několik až mnoho let dopředu, dále by rozhodovala jaká část produktů se bude za dodované ceny prodávat občanům a firmám v EU, z jaké částí produktů se budou vyrábět biopaliva čí jiné suroviny pro chemický průmysl a jaká část produktů se bude prodávat jako potraviny mimo EU, samozřejmě za tržní ceny, které by měly být. tak minimálně 5x-10x vyšší než dotované ceny v rámci EU., přesně tak jak to dělají státy OPEC, jiná diametrálně rozdílná cena ropných produktů pro vlastní populaci a jiná pro světový trh. Je to tržní, ba přímo sobecké, ale je to jediné možné rozumné řešení, které zabrání tomu aby se z EU a států severní Ameriky stal celosvětový sociální ústav pro zbytek světa. Bylo by tu možná ještě jedno jednoudušší řešení, které by bylo v podstatě určitým návrátem někam 10-12 let nazpět . EK s pomocí OSN by mohla dohodnout se státy vyvážejícími ropu, že se s ropnými produkty bude obchodovat i v eurech, dále na garanci cen barelu ropy tak někde v rozmezí 10-15/barel

• reagovat
• nahlásit příspěvek