Nigel Lawson, ministr financí za Margaret Thatcherové, zřejmě ani netušil, co jeho 2000 slov o ekonomických nevýhodách Británie v Evropské unii způsobí. Opět se do sebe pustili euroidealisté a realisté, ale největší senzaci způsobil Wolfgang Münchau, možná nejinteligentnější a nejzasvěcenější dlouholetý komentátor The Financial Times a stránek www.eurointelligence.com. "Z makroekonomického hlediska je jednotný trh neudálost a snaha dokázat, že by hospodářství Unie rostlo pomaleji od zavedení jednotného aktu, je úkol pro blázny. Pro Brity jsou náklady regulace vyšší než náklady na exit a volný obchod si Anglie s Unií bez obtíží vyjedná, vždyť Německo a Nizozemsko s ní mají výrazně vyšší bilanci zahraničního obchodu (ale i kdyby neměly) a jistě přimějí i ostatní členy k následování." Nákladná regulace je výhodná jen pro státy s velkou průmyslovou základnou. Bankovní unie krizi v eurozóně neřeší."
Münchau je realista, uznává fakta a hlavně nikdy nezastíral hluboké ekonomické problémy způsobené integrační politikou. Jeho věcný přístup byl často tvrdší než emocionální argumenty mnoha euroskeptiků. Aby však odvrátil dojem, že přešel na druhou stranu barikády, napsal teď něco neuvěřitelného (doufejme, že jej k tomu nepřiměla redakce): Jsem eurofanatik. "Nepotřebuji ekonomické ani racionální důvody. Cítím se stejně, jako bych měl šest let. Chci Unii, protože ji chci. Snad je to kulturní záležitost, nevím, první cizí jazyk, který jsem se naučil, byla latina a možná jsem na svém prvním zájezdu do ciziny (z Německa) někoho (sympatického) potkal. Nemám ponětí, stal jsem se federalistou před desítkami let, a to nikoli proto, že bych očekával ekonomické výhody." (...) "Federalisté se dnes ocitli v pasti vlastní ekonomické argumentace (…), nejde o racionalitu (…), lepidlo evropanství je sentiment."
Možná je Münchau německý Evropan, a nikoli normální Němec v Evropě. Možná (ten jinak racionální člověk) cítí, že Německo na celém projektu značně vydělalo. Unie sice ovládá státy, ale Německo ovládá Unii. Německá úroková míra opila politiky Jihu a německý úsporný diktát – místo finanční pomoci – teď dorazí jejich hospodářství a zničí celou generaci. A přitom to Němci ani nezamýšleli, natož aby to projektovali. Anglické impérium v 17. století také vzniklo samovolně.
I fanatik, v područí své dětské víry, by měl vědět, že idealismus státního evropanství musí být namazán na pořádný krajíc chleba, a proč federalisté tvrdili, že euro zvýší životní úroveň o dvě procenta HDP. Cesta do chudoby Unii nezachrání.
LN, 21.5.2013