Naplnily se nejhorší obavy všech rybářů, myslivců a sportovních střelců. Na stole leží absolutní zákaz olověného střeliva a rybářských olůvek. Evropská komise je pro jeho prosazení odhodlaná i lhát.
Na začátku prosince minulého roku jsem psal o naprosto nesmyslném zákazu užívání olověného střeliva a rybářských olůvek („olova“) v mokřadech. Tím je nově okruh 3 hektarů od jakékoliv i jen dočasné vodní plochy, tedy třeba kaluže nebo jiné venku rozlité vody. Až tak hloupou, neurčitou, na počasí závislou a příliš širokou definici mokřadu Komise za cenu různých lží a mlžení přijala. A už se definitivně potvrdilo, že jsou odhodlaní jít ještě dále.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) měla na žádost Komise vyhodnotit, jaká rizika pro zdraví či prostředí představuje užívání olověných projektilů při lovu, sportovní střelbě či využívání olova jako závaží na vlasci i v návnadách. Zmíněná agentura došla k závěru, že na místě je zavést omezení. Olovo má totiž představovat vážné ohrožení pro lidi (především děti) kvůli toxickým účinkům masa ze zvířat lovených olověnou municí či při výrobě olověné munice, olůvek i návnad doma. Dále pak má být nebezpečné pro zvířata (jmenovitě ptactvo) i obecně životní prostředí.
Mělo dojít jen k sjednocení legislativy pro mokřady, protože zákaz sice platil ve většině zemí, ale ne všude. Této výmluvy využili k už zmiňovanému absurdnímu rozšíření definice mokřadu, která bohužel prošla i přes extra vyvolané hlasování v Parlamentu. A protože s jídlem roste chuť, přišla nyní ECHA s návrhem ještě horším. V případě schválení by znamenal prakticky úplný zákaz užívání olova v munici pro lov a outdoorové sporty či při rybaření.
Jeho účelem má být řešení rizik spojených s užíváním olova při těchto aktivitách a ochrana lidí, zvířat a prostředí. Jenomže ve skutečnosti by schválení nejenže nepřineslo absolutně žádný užitek, ale naopak by znamenalo spoustu nových problémů.
Další nesmyslné zákazy
Ve zkratce by se dal celý návrh shrnout následovně: ECHA navrhuje zákaz užívání olova prodávaného a používané při lovu, sportovní střelbě a jiné venkovní střelbě, a také používání olova při rybolovu. V praxi se až na pár výjimek jedná o kompletní plošný zákaz.
Teď trochu podrobněji. V případě olova v nábojích by šlo o zákaz prodeje a používání olověných střel, s pětiletým přechodným obdobím, než to začne platit. Jelikož pak současná olympijská pravidla specifikují použití olověného střeliva pro určité disciplíny, povolila ECHA aspoň volitelnou výjimku pro použití olověných střel pro sportovní střelbu. Má to ale přísné podmínky, musí být minimalizovány úniky do životního prostředí.
Dále je navrhován zákaz používání olova ve střelách a jiných projektilech. Pro malý kalibr platí pětileté a pro velký 18měsíční přechodné období. Výjimky mají dle návrhu existovat, jedině pokud jsou minimalizovány úniky do prostředí, tj. v případě že jsou sportovní střelnice vybaveny lapači střel.
Návrh se nevztahuje na použití olověného střeliva pro vojenské účely a do působnosti nespadá ani jiné necivilní použití olověného střeliva jako například u policie či dalších bezpečnostních složek. Dále se omezení netýká použití olověného střeliva ve vnitřních prostorách. Nic z toho ale nemůže být pro uživatele zbraní, jako jsou myslivci, žádnou útěchou.
Výtky myslivců a rybářů jsou oprávněné
Z řad myslivců se už nyní ozývají naprosto oprávněné výtky, že zákaz by znamenal nutnost nahradit olověné broky pravděpodobně ocelovými. Jejich nevýhodou je menší hmotnost, a tudíž menší ranivost. Tím reálně hrozí riziko zvýšení utrpení zvěře. Do mnoha stávajících brokovnic navíc nelze ocelové broky vůbec použít, a zbraně by se pak proto musely samozřejmě nahradit. Ocel je jako materiál tvrdší, a proto se častěji odráží nevypočitatelným směrem. Zvýšilo by se tak riziko zranění pro střelce, ale i pro další osoby.
Pro myslivce by tak nahrazení olověných broků ocelovými znamenalo zhoršení bezpečnosti střelby a s tím spojené vyšší riziko zranění a smrti vlivem větší odrazivosti náhražkových střel. Za vhodnější materiály než ocel, které mají vlastnosti podobnější olovu, jsou považovány bizmut či zlato. Jelikož se ale jedná o drahé kovy, problém je v ceně střeliva, která by byla neúměrně vysoká. Jen pro celkovou představu: Bizmut je více než tisíckrát dražší než olovo a dokonce 30 000krát než zlato!
Pokud jde o olovo prodávané a používané při rybolovu, zakázaný by byl prodej a používání olůvek a olověných návnad s přechodnými obdobími v závislosti na hmotnosti. U těch s hmotností do 50 g by bylo tři roky, u těžších než 50 g pět let. Přijetí restrikcí v navrhované podobě by také znamenalo okamžitý zákaz používání olůvek u tzv. drop off techniky rybolovu.
A to vše, ačkoliv - jak správně poznamenal Pavel Vrána z Českého rybářského svazu - nikde v Česku nebylo prokázáno zvýšení koncentrace olova v organismech kvůli sportovnímu rybolovu, přestože je v některých revírech používané 150 let. U olova využívaného v rybářských olůvkách nebylo prokázáno ani to, že by mělo špatný vliv na životní prostředí a už vůbec ne na člověka. Máme tak i k dispozici údaje za dlouhá desetiletí, což se u žádného nového materiálu říct nemůže.
Držení nábojů s olovem nikdo nezkontroluje
O návrhu ještě není definitivně rozhodnuto, a můžeme si proto dovolit mít naději, že se ještě podaří přimět klíčové osoby k rozumu. Schvalování této legislativy ještě ani nezačalo. Než přímo Komise předloží vlastní legislativní návrh, budou mít zainteresované strany možnost poskytnout své podněty během šestiměsíční konzultace, která má podle plánu začít 24. března. Kromě toho mají návrh posoudit ještě výbory ECHA pro vyhodnocování rizik a pro socio-ekonomickou analýzu. Ve svém zhodnocení vezmou v úvahu vědecké důkazy obdržené během konzultací. Názory obou výborů se očekávají do poloviny příštího roku.
Co se týče samotného návrhu agentury ECAH, tak ten jednoduše považuji za totální nesmysl a pitomost, protože je nelogický a zpřísnění v této míře už zcela neopodstatněné. Věci typu zákaz držení olověných nábojů jsou navíc nekontrolovatelné a strašení otrávenými dětmi právě ze střeliva je jen nafouknutá bublina, která má vyvolat hysterii a získat podporu pro návrh.
Až bych řekl vyloženě argumentační faul, protože podle studie UNICEF k otravám dětí olovem dochází ze špatně recyklovaných baterií, z používání olovnatých trubek, barev a pigmentů a historicky i třeba z olova v koření, kosmetice, ájurvédských léčivech, hračkách a jiných spotřebních výrobcích. Jsou to navíc problémy týkající se spíše jižní Asie než EU. Kdyby se to tedy se zákazem olova myslelo vážně, bojuje se předně za jeho zákaz v bateriích.
Komise se chová, jak kdyby ztratila veškeré kritické myšlení
Zvláště v oblasti střelby můžeme tvrdit, že všechny možné alternativy k olovu mají více negativních vlivů nejen na přírodu než právě kritizované olovo. Evropská komise se ale přesto v tomto případě zachovala, jako by úplně ztratila veškeré kritické myšlení, když byla schopná vzít dokument navrhovaný agenturou ECHA vůbec v potaz, a ještě lhala i nám europoslancům, že se nic takového nechystá a podobné zprávy jsou hoax.
Už navržené pětileté přechodné období ale značí (u mokřadů je nyní dvouleté), že si Komise snad začíná uvědomovat ostrý odpor i to, že je řada argumentů ve prospěch zákazu „přifouknutá“. Kéž se nám tak podaří vše ještě smést ze stolu a tohle šílené tažení proti olovu skončí!
Převzato z blogu s autorovým souhlasem
Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu