Na první pohled se může můj postoj jevit jako povrchní, nicméně se domnívám, že ve své podstatě takový není. Řeč je o symbolech EU.
Jednou z věcí, s nimiž se mi nesmiřuje snadno, je vzhled bankovek eurozóny. Jsme zvyklí na umělecky vysoce hodnotné, výtvarně neobvykle zdařilé bankovky páně Kulhánkovy. Česká měna ve své současné podobě patří k nejhezčím nejen na našem kontinentu, zatímco s bankovkami EURO by se z fleku mohly hrát Dostihy a sázky nebo Monopoly. Významné evropské památky jsou na nich vyobrazeny pouze schematicky, s maximálním využitím geometrie. Málokdo se při pohledu na bankovku euro zatetelí blahem s tím, jak je tato krásná. Nehledě na nestandardní formát, především výšku bankovek, které obvykle vyčuhují z peněženek. Vždy se ze zahraničí vracím znovu a znovu přesvědčen, že podobu evropské měny by měla Evropa nechat na nás.
Taky si asi nikdy nezvyknu na to, že Óda na radost je hymnou a že vlajka EU se bude měnit po každém novém přistoupení (či vystoupení) přidáním či odebráním hvězdičky. Největším neštěstím z řady unijních symbolů je však pro mě její hlavní město – Brusel.
Obávám se, že na Brusel padla volba proto, aby se jednotliví národové nemuseli mezi sebou přetahovat o to, které z jejich měst je nejevropštější a kterému by statut hlavního města EU slušel nejvíc. Proto se shodli na Bruselu, který sice je hlavním městem Belgie, ale to je tak zhruba vše, co jej s ostatními evropskými metropolemi spojuje. Symbol Bruselu – známé Atomium – nesahá své mnohem starší a elegantnější sestře eifelovce po paty. Jenomže mít hlavní město Evropy v Paříži, to by neprošlo v Británii (a asi ani v Německu). Francie není tou zemí, která v rámci EU potřebuje zviditelnit, podpořit nebo posílit – vše si umí obstarat i bez hlavního města.
Londýn to být také nemůže – mít hlavní město v ostrovní zemi, která se vůči EU ze všech členských států nejhlasitěji vymezuje, není to pravé ořechové. Do úvahy by přicházel Berlín, kde se staví a buduje nejrychleji ze všech měst Evropy, ale ten je diskvalifikovaný z historických důvodů, stejně jako např. Vídeň – už slyším ty znovupovstavší národovecké hlasy Maďarů, Čechů a Slováků, které vykřikují :“ Pod Vídní už jsme trpěli!“
Řím si svou hvězdnou chvíli už užíval v dávné minulosti a nebylo by nejspíš ani žádoucí mít hlavní město v zemi, kde se nejčastěji ze všech střídají vlády. Z Varšavy toho po válce moc nezbylo a stěhovat veškerou administrativu někam do Estonska, Litvy nebo na Balkán nikoho nenapadne. Zbývá tak Praha. Ale ta by se – v případě, že by z ní někdo to hlavní mněsto udělat chtěl – toho sama zřekla, jelikož pražský úředníček nemůže absolutně potřebovat, aby mu na záda dýchal úředník unie.
EU má prostě bankovky, které se mi hrubě nelíbí, má hymnu, která je zároveň předmětem klasických koncertů, má vlajku s neustále se měnícím počtem hvězd a sídlí v hlavním městě, které téměř žádné atributy hlavního města nemá. Třeba se to časem změní.
Převzato z Krejci.bigbloger.lidovky.cz