To by se na jejím místě možná stalo kdekomu. To když vyhlašovala v Bundestagu, že bez eura a bez "jejich osvícených Veličenstev" Evropa zkrachuje. Poslouchat veřejné prohlášení německé kancléřky, že Evropa je v největším ohrožení od druhé světové války, to je tedy nářez!!

A k tomu to vehementně hlásané přesvědčení, že "za nich", tedy za současného vedení EU, to je úplně nejlepší a lepší to bez nich nikdy nebude, což poněkud evokuje přesvědčení císaře Nera, že jeho smrtí zahyne největší básník lidstva.

V Evropě jsou potíže, a to ne malé, ale když se je snaží vyřešit dva "supersamci" (z nichž jeden je žena), je to poněkud těžké. Francouz svým vystupováním v Unii dosti připomíná svého předchůdce Ludvíka XIV., co říkal "Stát jsem já", a Merkelová svým odhodláním zachránit euro a dnešní neomarxistické směřování Unie budí vzpomínky na ono "Wir kapitulieren nie!", které psali Němci na zdi Berlína v květnu 1945, když Žukov a Koněv chystali Rudou armádu k poslednímu útoku.

Jistěže něco končí. Končí další neúspěšný pokus o vytvoření "sjednocené Evropy". Smutné je, že od dob Římské říše a Svaté říše římské (lidu německého) se to už nikdy pořádně nepovedlo a vždycky to skončilo v krvi. Z hysterických výkřiků politiků a politologů se zdá, že přišel konec. Doufejme, že ne krvavý. Ale konec čeho? Novodobé říše římské? Anebo té středověké Svaté říše římské?

Kdepak. Někteří říkají, že padl další pokus o vytvoření Říše, a to tentokráte prý Čtvrté. První říší se rozuměla ta Svatá říše římská (lidu německého), kam patřili Italové a my a Jihoslovani a částečně Poláci atd. a existovala do roku 1806. Druhou říší bylo Bismarckovo Německo (od roku 1871do 1918) a Třetí říše byla oficielně jen od 1933. Již od roku 1938 po připojení Rakouska byl upřednostňován pojem "Velkoněmecká říše" (Großdeutsches Reich) a v červenci 1939 ministerstvo propagandy doporučilo pojem "Třetí říše" nepoužívat vůbec.

Ve skutečnosti se u pojmenování takovéto "Říše" jedná o náboženský pojem. Však také říci něco špatného o Unii je víc než rouhání!! To celé včetně pojmenování souvisí s chiliastickými hnutími a původně je užil chilialista Jáchym z Fiore. Podle něj lze dějiny rozdělit do tří údobí či říší podle jednotlivých osob svaté Trojice. Veliký vliv si Jáchym získal svým výkladem dějin na základě Boží Trojice a Zjevení Jana. Podle Jáchyma se totiž dějiny dělí do tří období:

• období Boha Otce, kdy platil Starý zákon a které skončilo příchodem Kristovým;
• období Syna, kdy platí Nový zákon, ale církev musí mít svoji hierarchii a řády; toto období mělo skončit roku 1260, kdy začne
• období Ducha svatého, to znamená čisté svobody, kdy bude vládnout pouze láska.

Sakra, nepřipomíná vám to něco? Že jak padne "Říše zla", komunismus, už bude jen mír a láska (náš český příspěvek do diskuze)? A co slavné dílo "Konec dějin" od Francise Fukuyamy? Toto pojetí historie se na začátku 13. století neobyčejně rychle šířilo, ale po Jáchymově smrti bylo odmítnuto Lateránským koncilem (1215) i Tomášem Akvinským a nakonec roku 1263 odsouzeno jako hereze (kacířství či blud).

Ale k dnešku. Vždy se politikům a filosofům zdálo záhodno, aby Evropu vedl jen jeden subjekt, aby byla Evropa "větší a významnější". Tytéž argumenty znějí i dnes. Nebudeme-li jednotni pod "osvíceným vedením", špatně to s námi dopadne… Ale jednotni s kým? Od dob skončení Svaté říše římské má Evropa problém s dvěma národy. S Francouzi a Němci. Francouzi se vyčerpali a sami skoro vyvraždili v dobách Napoleona, Německo nastoupilo do role "troublemakera" v 19. století.

Jak se ukazuje, čím více jsme "jednotni", tím je to horší. Dokud byl Řím republikou, rozvíjel se. Čím víc se centralizoval, tím víc upadal. Sacrum Romanum imperium nationis Germanicae (Svatá říše římská národa německého) byla ve skutečnosti spíše konfederací než jednotným státem, a proto tak dlouho vydržela. Od roku 800, respektive 962 do roku 1804. Tato říše neměla žádnou jednotnou měnu, žádné jednotné zákony, žádné jednotné daně a cla a žádné jednotné náboženství. Jen společného vládce a křesťanství. A vědomí národních států.

Dá se tedy říci, že byla naprostým protikladem toho, co se poslední dobu snaží z Evropské unie vytvořit "eurohujeři". Což je podivuhodná směska neomarxistů všeho druhu, lobbistů nadnárodních firem a institucí a obyčejných mašíblů.

V Unii se v posledních letech, po pádu "reálného socialismu", dostala k moci tato podivná skupina spojená s neuvěřitelně rychle narůstající otlemenou eurobyrokracií. Do europarlamentu jsou z jednotlivých států voleny politické nuly, aby pak v centru moci úplně zvlčily a oddaly se jen svému egoismu, politikaření a ziskům. V mnohém se podobá volba poslanců do europarlamentu nešťastným volbám do rakouskouherského parlamentu, který byl ovládnut jednou skupinou - spojenými Velkoněmci a Velkomaďary, což vedlo k pádu císařství.

Postupem doby v EU převládli díky odtažitosti Britů, neschopnosti Francouzů a také díky výkonné ekonomice Němci. Velký, průmyslový, technicky a obchodně zdatný kolos, který - zpočátku vyživený americkými penězi (Marshallův plán) - prostě zastínil ostatní. Francouzské "podšívky" proti neotřesitelné německé marce vymyslely euro, po vstupu nových států ovládl byrokratický aparát skutečnou činnost EU a bylo to.

Sociální stát vymyšlený Němci jako reakce na nacismus ale nefunguje jinde, než v pár státech s protestantskou minulostí okolo Německa. Takže přišla krize. Německá vláda, ale i německý lid pod vlivem svých ekonomických úspěchů opět propadli pocitu, že jen oni jsou schopni zachránit Evropu, a tak vytáhli všechno, co "tak dobře fungovalo". Za nacistické i komunistické totality. Smíchali to dohromady, dali tomu nové názvy... a už jela Evropa z kopce. Aby se chudina nebouřila, začala být placena za nicnedělání. Čím víc studentů, tím lépe, protože později nastoupí do zaměstnání. Tím se sníží nezaměstnanost. A protože jich je hodně, nejsou v průměru moc chytří, a tak snížíme nároky. Ovšem za pár let jsme vytvořili velkou skupinu v praxi nepoužitelných jakobyvzdělanců.

Moc se také mladým "vzdělancům" líbila stará německá idea "čisté přírody". Takže jsme začali čistit přírodu a zahájili takovou kampaň "zdravého životního stylu", že už zase není "salonfähig" kouřit, tak jako když v nacistických trafikách visely plakáty "Uvědomělá německá žena nekouří". Ve vzpomínce na svastiku a tajuplné "vědy" jsme začali pěstovat alternativní zdroje energie. V hrůze z "amerického a židovského atomu", jak jej označoval Hitler, zakázali na území bývalého "Velkého (nacistického) Německa" (SRN + Rakousko) atomovou energii. Protože jen pravé selské (německé) jídlo je zdravé, cpeme se biopotravinami, vyrábíme umělý benzín jako kdysi v Hermann Göring Werke v Záluží atd. atd.

A milujeme zvířátka a propagujeme vegetariánskou stravu, kterou nesnášela i Eva Braunová.

Z USA jsme přivezli americkou upjatost a nejfanatičtější náboženskou morálku v otázce vztahů mezi pohlavími. Chováme se jako parta schizofreniků, když podporujeme homosexualitu a zároveň předstíráme, že osmnáctileté ženy jsou nevinné děti. V jménu své eko-víry jsme začali prodávat "odpustky" a jako ve středověku na nich vydělávají ti největší lotři atd. atd.

To nemohlo dopadnout dobře. A taky nedopadlo. Ale z té bryndy nás tahle parta, co nás tam dovedla, nevytáhne.

Problém ovšem je, že nějakou "Evropu" potřebujeme. Vždycky jsme ji měli. Byla křesťanská a přes všechny chyby měla nějaký cíl. Ale k němu šel každý tak, jak jemu vyhovovalo. A ne podle diktátu "carského dvora moskevského typu" (dnes se sídlem v Bruselu) a už vůbec ne pod vládou neodvolatelných a nikým nekontrolovaných politiků.

Evropa bude i bez eura i bez Bruselu a bez Merkelové a Sarkozyho. Bude to drahé, ale za každou srandu se musí v životě platit.