Téma povodní je v poslední době velice aktuální a způsobené škody dosahují astronomických výší. Ty pak ovlivňují hospodářský vývoj jednotlivých postižených států. Škody jsou způsobeny hlavně snížením přirozené schopnosti povodí zadržovat vodu a necitlivými zásahy civilizace do životního prostředí, jako například regulace toků, zástavby a hospodaření v zátopových oblastech včetně zmenšování plochy přirozených inundačních oblastí. Svou podstatnou roli zde hraje i změna klimatu s většími obdobími sucha a naopak zvýšeným výskytem intenzivních lokálních srážek.

Proto jsem také ve svém vystoupení na desátém plenárním zasedání 12. června ve Štrasburku uvítal návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady k hodnocení a řízení povodňových rizik. Tato směrnice umožní lepší koordinaci v prevenci, v návrzích a výstavbě protipovodňových opatření, včetně monitoringu jednotlivých oblastí a to napříč jednotlivými státy Evropské unie včetně sousedících zemí. Zdůrazňuje dopady povodní na životní prostředí, specifická opatření v daných oblastech však nechává na jednotlivých členských státech.

Musíme si uvědomit, že skoro čtyři pětiny evropských řek protékají přes státní hranice a pobřeží jsou beztak společná, proto europoslanci vyzývají členské státy EU ke koordinaci vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních. Oproti návrhu Evropské komise však Parlament klade větší důraz na prevenci a zásadu subsidiarity a naléhá na vytvoření map povodňových rizik.

Zvýrazněný princip solidarity, který stanovuje pravidlo, že řízení povodňových rizik nesmí zvýšit riziko povodní v sousedící zemi, je třeba chápat tak, že předem musí dojít k vzájemné konzultaci a následně k provázanosti jednotlivých protipovodňových opatření s úpravami jak na horním, tak dolním toku dané řeky bez rizika negativního vzájemného ovlivňování, a to ve všech státech, kterými řeka protéká. Oceňuji také, že si zpravodaj poslanec Richard Seeber z Rakouska ve své zprávě uvědomuje klíčový význam místních a regionálních samospráv v tomto procesu. O tom svědčí celá řada pozměňovacích návrhů, které pozitivně zapojují obce a kraje do rozhodování o prevenci, plánování a řízení povodňových rizik, jež se jich dotýkají.

Evropský parlament žádá, aby mapy povodňových rizik byly k dispozici do roku 2013 a plány řízení povodňových rizik nejpozději o dva roky později. Mapy povodňových rizik mají členské státy použít k postupnému zastavení přímých či nepřímých dotací, v jejichž důsledku se zvyšují povodňová rizika. Normy se mají vyhodnotit pět let po vstupu směrnice v platnost a pak každých šest let. Celkové zhodnocení účinnosti směrnice by se mělo odehrát v roce 2015.

Štrasburk 12. června 2006

Poslanec Evropského parlamentu za ODS