Minimální mzda a muslimská ghetta plná zločinu posílila v Belgii radikalismus, ale, jak píše Jeff Jacoby:

Muslimové ve Spojených státech nemají žádný problém aklimatizovat se do mainstreamových norem. V detailní studii z roku 2011 zjistilo Pew Research Center, že muslimští Američané jsou „vysoce asimilovaní do americké společnosti a [...] velmi spokojení se svými životy.“

Více než 80 % amerických muslimů vyjádřilo spokojenost s životem v Americe a 60 % řeklo, že necítí žádný konflikt mezi tím, že jsou „zbožní muslimové, a životem v moderní společnosti“.

Míra, s jakou se účastní různých amerických každodenních aktivit – od fandění místním sportovním týmům po sledování zábavních pořadů v TV –, je podobná té, jakou má americká veřejnost obecně. Polovina všem muslimských imigrantů vystavuje americkou vlajku doma, v práci nebo na svém autě.

Jacoby ale nevysvětluje, proč tyto rozdíly existují. Jedním důvodem je větší flexibilita amerických trhů práce v porovnání s evropskými.

Regulace, kvůli kterým je těžší nabírat a vyhazovat zaměstnance nebo upravit mzdy, mohou zvýšit nezaměstnanost a zmenšit zaměstnanost, obzvláště u mladých imigrantů. Firmy budou méně ochotné najímat, pokud je velmi nákladné propouštět. Jak píšeme já a Tyler Cowen v naší učebnici Modern Principles of Macroeconomics, kolik lidí půjde na rande, pokud každé rande znamená svatbu?

Překážky pro najímání zaměstnanců jsou nevýhodné zejména pro imigranty, protože u nich existuje reálná nebo domnělá nejistota ohledně jejich pracovních výkonů. Jedním ze způsobů, jak mohou imigranti v takových situacích konkurovat domácím pracovníkům, je to, že nabídnou svoji práci za nižší mzdu. Ale pokud je tato cesta zablokovaná minimální mzdou nebo požadavkem, aby každý zaměstnanec dostával velké nemzdové benefity, nezaměstnanost a neochota být zaměstnán bude mezi imigranty velká – což bude generovat odcizení, obzvláště u mladých.

Huber např. (viz též Angrista a Kuglera) zjistil:

Země s centralizovanějším smluvním vyjednáváním a striktnějšími regulacemi trhu s výrobky, stejně jako země s vyšší odborovou participací, mají pro své imigranty horší výsledky pracovního trhu v porovnání s domorodými obyvateli, a to i po kontrole kompozičních efektů.[1]

Problém s rigiditou pracovního trhu je obzvlášť akutní v Belgii, kde rozdíly mezi domorodou a imigrantskou nezaměstnaností, zaměstnaností a mzdami, patří k nejvyšším v OECD. Problémy s jazykem jsou jeden důvod, ale tržní rigidita je další, jak objasňuje studie OECD:

Nastavení belgického trhu práce je obecně nevlídné k výsledkům zaměstnanosti pracovníků s nízkou kvalifikací. Nízká míra zaměstnanosti pramení z vysokých pracovních nákladů, které odrazují poptávku po zaměstnancích s nízkou produktivitou...

Segmentace trhu práce a jeho rigidita zatěžuje mzdy a růstové vyhlídky outsiderů. Protože imigranti jsou nadprůměrně zastoupeni mezi nízkomzdovými, zranitelnými pracovníky, ovlivňuje pravděpodobně nastavení trhu negativně lidi narozené v zahraničí...

Minimální mzda vytváří bariéru pro zaměstnávání imigrantů s nízkou kvalifikací, obzvláště mladých. Jako procento z mediánové mzdy je belgická zákonná minimální mzda v mezinárodním srovnání mezi nejvyššími a odvětvové dohody obecně znamenají ještě vyšší minima. To pomáhá předcházet chudobě u již zaměstnaných... ale zvyšuje riziko, že pracovníci s nízkou kvalifikací zůstanou mimo pracovní trh (Neumark a Wascher, 2006)

Skupiny s dalšími reálnými nebo pociťovanými handicapy v produktivitě, jako jsou mladí nebo imigranti, budou mezi těmi nejpostiženějšími.

V roce 2012 byla celková nezaměstnanost v Belgii 7,6 % (věková skupina 15–64), 19,8 % u lidí pod 25 let a mezi nimi 29,3 % u imigrantů a 27,9 % u jejich domorodých potomků.

Imigrace může přinést výhody jak imigrantům, tak domácímu obyvatelstvu, ale k dosažení těchto výhod jsou zapotřebí správné regulace, zejména flexibilní trh práce.

***

[1] Kompoziční efekt je ovlivňuje výsledky srovnávání dvou nestejných skupin. Pokud je v jedné skupině např. větší zastoupení žen než ve druhé skupině, je jasné, že první skupina bude v průměru mít menší výšku a hmotnost než druhá skupina. Tento výsledek je ale zkreslující, protože nám neříká nic o srovnání mužů v obou skupinách. Proto je nutné kompoziční efekt při srovnávání dvou skupin ošetřit. V daném případě je tedy nutné ošetřit, zda ve srovnávaných zemích nejsou skupiny obyvatel s notoricky nižší nebo vyšší nezaměstnaností, což by zkreslovalo vliv státních regulací na nezaměstnanost. Pozn. překl.

Přeložil Martin Pánek