Česko půjde k unijnímu soudu o kvótách týden před eurovolbami

Vyšlo to skutečně „padni komu padni“ nebo je v této situaci naplněna nechtěná tragikomedie povinných kvót pro rozdělování migrantů. Soud s Českem, Maďarskem a Polskem začne v polovině května.

Podle zprávy z médií už byl stanoven termín stání pro projednání žaloby EK na Česko, Maďarsko a Polsko za neplnění povinných kvót, které byly na Radě ministrů vnitra schváleny v roce 2015.

V polovině května se uskuteční slyšení v souvislosti se žalobami, které kvůli migračním kvótám podala před více než rokem Evropská komise na Česko, Polsko a Maďarsko. Nařídil ho soudní dvůr EU. V úterý uvedl v tiskové zprávě i přesné datum slyšení - 15. května. Komise loni v lednu poslala trojici středoevropských zemí k unijnímu soudu kvůli jejich odmítání podílet se na jednorázovém programu přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Program, na kterém se státy EU přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska shodly v roce 2015, skončil po dvou letech v září 2017.

Povinné kvóty, které byly nejprve navrženy jako „jednorázové“ a později se měly proměnit v trvalé, zřejmě u řady obyvatel EU vedly k poklesu důvěry ve vedení unie. V tak významné záležitosti, jako je suverenita státu nad rozhodnutím koho a za jakých podmínek příjme, bylo použito pravidlo obsažené v Lisabonské smlouvě. Ta totiž umožňuje v některých „méně důležitých“ otázkách rozhodování takzvanou kvalifikovanou většinou. A když tedy čtyři státy EU hlasovaly proti povinným kvótám, byly přehlasovány zbylými zeměmi EU.

Jak známo, Slovensko pak učinilo vstřícný krok a souhlasilo s přijetím několika desítek migrantů a tím se vyhnulo žalobě. Polsko (pro povinné kvóty samo hlasovalo!) a Česko s Maďarskem možnost „vyvinit“ se přijetím symbolického počtu imigrantů nevyužily, a byla na ně proto podána žaloba. Německo pak dokonce ústy kancléřky Angely Merkelové připustilo, že povinné kvóty nebyly dobrá politika a že tím v EU vzniklo napětí, které se ani po několika letech nepodařilo odstranit.

Není mi jasné, jak se projednávání takových kauz v „Bruselu“ organizuje, ale zarazil mě výběr termínu projednávání žaloby u soudního dvora EU, a to na 15. května 2019. Termín projednání je tak stanoven na horkou fázi volební kampaně do Evropského parlamentu. Bude to jen další voda na mlýn stranám, které kritizují nadměrný vliv Bruselu na dění v jednotlivých členských státech unie? Dle mého soudu zcela jistě. V Česku je ale dnes proti Bruselu většina obyvatelstva. K volbám do Evropského parlamentu chodí asi pětina voličů a převažují voliči, kteří ještě věří, že svou volbou něco na unijní politice změní. V Polsku a Maďarsku - tam zvláště - bude termín projednávání žaloby využit vládními stranami proti bruselskému establishmentu jednoznačně. Česká vláda na čele s premiérem Andrejem Babišem se však snaží být v mezích možností „proevropská“, ale i ona se k soudu o kvóty bude muset vyjádřit.

Ze strany Bruselu se pak jedná o svéráznou formu „antikampaně“, která má dokázat, že páni v ústředí se nebojí jít do konfliktu s neposlušnými státy unie. Možná, že se ale nakonec někdo v Bruselu probudí a dojde mu, že termín soudu není ideální. I červen by nebyl špatný, že ano! Při pohledu na dohadování termínu brexitu díky slaboučké Therese Mayové je možná v této souvislosti dobré si připomenout, proč Británie Evropskou unii opouští. Byly to i důvody, kvůli nimž Evropská komise popotahuje Česko, Maďarsko a Polsko k unijnímu soudu!

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz