Náš premiér Andrej Babiš si pochvaluje zvolení nové předsedkyně Evropské komise, kterou se stala Ursula von der Leyenová. Je ovšem příznačné, že Německo dnes ovládají ženy v čele CDU i německé SPD.

Andrej Babiš se nechal ještě před jednáním o nové předsedkyni Evropské komise (vidíte, i mě se tam automaticky vloudil ženský rod!), že by se jí měla stát Angela Merkelová. Pak se na základě francouzsko-německé dohody na okraji jednání skupiny G20 zjevil nový kandidát - Frans Timmermans. Bylo zřejmě nutné vynaložit velké úsilí, a to lze Babišovi přičíst k dobru, že se architekt kvót předsedou komise nestal a bude zřejmě „jenom“ místopředsedou.

Pak se zjevilo jméno nové, a opět na základě francouzsko-německé dohody, a to jméno ministryně Spolkové republiky Německo Ursuly von der Leyenové. Ta nakonec na jednání Evropské rady prošla.

Tato dáma má za sebou resort německé obrany, kde se podle zpráv podařilo techniku Bundeswehru dovést do tragického konce. Stíhaček létá asi čtvrtina, transportérů je provozuschopných necelá polovina, zato vojačky mají těhotenské uniformy. Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi (který je znám svým vřelým vztahem ke starším pohledným ženám) se Leyenová zalíbila i díky tomu, že hovoří plynule francouzsky. Angela Merkelová se pak při hlasování „zdržela“.

Po svém zvolení do čela Evropské komise těsnou nadpoloviční většinou podala von der Leyenová demisi na svou ministerskou funkci a ve zprávách na ČT se objevil záběr na ni, Merkelovou a Annegret Krampovou-Karrenbauerovou, předsedkyni CDU. Dokonalý ženský triumvirát se dohodl a právě Krampová-Karrenbauerová se stane novou ministryní obrany Německa.

Babiš pak zvolení von der Leynové předsedkyní Evropské komise uvítal. Nicméně plán práce nové komise, který tato dáma Evropskému parlamentu předložila, je doslova strašidelný. Opět se má pokračovat k cíli „nulových emisí kysličníku uhličitého“ v polovině století a, pozor, zahraniční politika EU, která se realizuje prostřednictvím komisaře pro zahraniční vztahy, se má rozhodovat většinovým hlasováním na ministerské radě ministrů zahraničí. V těch samých zprávách na ČT pak bylo stanovisko německého ministra vnitra Horsta Seehofera, že je potřeba migraci řešit celounijní dohodou. Nato bylo publikováno stanovisko Babiše, že Česko nepřijme jediného ilegálního migranta. Obávám se, a zřejmě naprosto oprávněně, že většinové hlasování o zahraniční politice je jen dalším pokusem „liberalizovat“ unijní politiku tak, aby nějaké nové kvóty prošly.

Závěr si může každý udělat sám. Naprosto souhlasím se stanoviskem Jana Zahradila, který plán von der Leyenové označil za obrovský ústupek evropské zeleno-socialistické levici, a unie tak bude vystavena dalším zkouškám, v nichž je odsouzena k ještě větším rozkolům než v éře odcházejícího Jeana- Clauda Junckera. Už jsem zaznamenal i názor: „Zlatý Juncker!“