Nebývalá vlna běženců znejistila celý kontinent. Emoční kádrování na „fašouny“ nepomůže

Víte, která společnost v Evropě je nejfašističtější? Zřejmě Češi. Tak asi vyhodnotí nový průzkum Eurobarometru ti, kteří považují obavy z přistěhovalců za projev fašismu, šovinismu, přinejlepším zaostalosti. Češi vnímají mimounijní přistěhovalce z 81 procent negativně. Tím překonávají i postsovětské Lotyše, nemluvě o kultivovaných Francouzích, Britech a Němcích. Přesto pouze ve Švédsku převažuje kladný postoj k běžencům. O čem ta čísla vypovídají?

Jistě vypovídají o tom, že tři generace života v homogenní české společnosti (po válce oproštěné od Němců, Židů a zdejších Romů) musely zanechat stopy. Za paušálním odmítáním běženců je určitě nezvyk a hysterická reakce na změnu – hysterická proto, že oproti Maďarsku, Itálii či Řecku je u nás běženců pár stovek a takové Německo už letos přijalo 300 tisíc žádostí o azyl. Ale fakt, že česká reakce je hysterická, nemění nic na tom, že Evropou se šíří logické znejistění a obavy.

Je to strach ze změny, kterou vlády nemají pod kontrolou, i z dalšího posílení už tak silného vlivu islámu na evropskou společnost. A ten strach nezmizí, ať budou jeho nositelé nálepkováni jakkoliv.

Když úprk dějin míří k horšímu

Průzkum Eurobarometru nelze absolutizovat už proto, že pochází z května. A to je už strašně dávno. Dějiny se rozběhly tempem, které jsme zažili na podzim 1989. Tehdy v říjnu by nikdo nehádal, že ještě téhož roku bude Václav Havel prezidentem. Ale úprk dějin mířil jen k lepšímu: pád berlínské zdi – pád komunismu – pád sovětské okupace – pád Sovětského svazu… Teď stejně rychlý úprk míří k horšímu. A šíří se po celém kontinentu. To je hlavní zdroj znejistění či strachu.

Před dvěma týdny maďarský premiér Orbán varoval, že migrační vlna ohrožuje evropské hodnoty: „Maďaři chtějí žít v Evropě, která bude patřit Evropanům.“ Orbána liberálové s oblibou cejchují za nacionalistu. Ale je i toto – obava o hodnoty, pravidla a charakter Evropy – nacionalismem? Už už se mohlo zdát. Ale ve chvíli, kdy se do Orbána pustil západní liberální tisk, se vyhrotil průšvih na francouzsko-britské hranici v Calais. Ta se policejně posiluje a Británie dokonce kriminalizuje pronajímání bytů nelegálním běžencům. Není už tvrdší než Orbán? Je možné Maďarsku vyčítat obranu schengenské hranice, ale Francii a Británii ne?

To je konkrétní ukázka úprku dějin. Je to jeden z argumentů, které teď nabízejí širší vnímání. Můžeme jich probrat více.

Používá se argument berlínské zdi. Tu prý staví Maďarsko na schengenské hranici se Srbskem. Zdá se, že někomu ještě nedošlo, že berlínská zeď bránila v opuštění totalitního režimu, ne cestě dovnitř.

Pak je argument hraničních plotů obecně. Proč se nekritizuje ten španělský chránící enklávy Ceuta a Melilla v Maroku? To jako že oproti maďarskému je o. k.? Ploty nebývají jen bariérou kultur či ras. Už před 12 lety postavila Botswana plot na hranici se Zimbabwe, aby bránil nelegální migraci z nejprůšvihovější země Afriky do země prosperující. A nejdelším plotem je ten, který ke stejnému účelu staví Indie na hranici s Bangladéšem.

Jan Piňos vyrukoval s argumentem, že odpor k běžencům připomíná atmosféru pádu římské říše, což je bizarní. I starý Řím měl svůj Schengen. Limes romanus byla legiemi chráněná vnější hranice impéria. 1. ledna 407 přešli Vandalové zamrzlý Rýn, pronikli do nehájeného vnitrozemí a už za dva roky překročili Pyreneje do Hispánie. Takže Řím spíše zdůrazňuje obranu schengenské hranice.

Emočně nejsilnější, ale fakticky zavádějící jsou občasné příměry nynější vlny běženců k Židům ve 30. letech – ve smyslu že z obou skupin se dělají viníci. Zapomíná se, že evropští Židé byli kulturně a civilizačně zcela integrovaní. Působili na špičkách průmyslu, kultury i vědy. Ztotožnili se se státy, jichž byli občany. Fritz Haber, autor syntézy amoniaku, říkal, že v míru vědec pracuje pro lidstvo, ve válce pro vlast. Vlastí myslel samozřejmě Německo, jemuž dal umělá hnojiva i bojové plyny pro první světovou válku. Tím iracionálněji pak působil nacistický antisemitismus. Nic z toho ale není u vlny běženců relevantní. U ní jde o prostou schopnost integrace kulturních a civilizačních návyků.

Pozor na hořící stromy

Máme své morální závazky, které nelze odbourat, aniž bychom narušili podstatu západní civilizace. Patří k nim samozřejmě i solidarita s bližními. Ale ta nemůže vytěsnit zásadní otázky.

Natvrdo to vyslovil oblíbený bloger Ladislav Větvička: Není systémová chyba zachraňovat hořící les tak, že si každý z nás odnese domů jeden hořící strom? Jsou to slova nekorektní a nadsazená, ale dobře vyjadřují jádro problému, hrozby i jejího vnímání.

Až příliš mnoho ze zájemců o bezpečí v Evropě s sebou přináší doutnající problémy. A dost z nich už začalo hořet. Tady je výrazný zdroj strachu, který houstne nad kontinentem. A jestli jeho nositele nálepkujeme za fašouny, nebo za fanoušky předběžné opatrnosti, to na jádru problému nic nezmění.

LN, 5.8.2015