Jednou z velkých výzev, se kterými se Evropa a Evropská unie budou muset v budoucnu potýkat, je stárnutí obyvatelstva. Odhaduje se, že do roku 2070 budou Evropané tvořit méně než 4 % světové populace.

Počet obyvatel v produktivním věku (15-64 let) se sníží z 333 milionů v roce 2016 na 292 milionů v roce 2070. Předpokládá se, že do roku 2070 bude podíl obyvatel starších 65 let představovat 30,3 % populace.

Důvodů můžeme nalézt mnoho - prodloužení střední délky života, nižší plodnost nebo například rostoucí urbanizace. Demografické změny mají vážné sociální a hospodářské dopady a mimo jiné také zásadně prohlubují rozdíly mezi regiony a vylidňování venkovských oblastí.

Evropský parlament proto minulý týden přijal zprávu z vlastní iniciativy, která se problematikou stárnutí obyvatel zabývá. Zpráva se dotýká několika hlavních oblastí, jako je řešení demografických výzev, právo na důstojné a aktivní stárnutí anebo problematika diskriminace seniorů (tzv. ageismus). Jednou z největších výzev však bezesporu zůstává zdravotní a dlouhodobá péče o seniory.

Role pečovatelů je ve společnosti nezastupitelná

Proto jsem rád, že ve zprávě byly reflektovány moje pozměňovací návrhy týkající se neformálních pečovatelů, jejichž role je ve společnosti nezastupitelná. Velká část seniorů je závislá právě na pomoci neformálních pečovatelů a svých nejbližších. Podle odhadů se jedná až o 80 % veškeré péče v celé EU.

Navíc podle údajů Eurostatu více než 50 % pečujících osob mladších 65 let kombinuje péči se zaměstnáním. Pečovatelské povinnosti jsou podle Evropské komise jedním z hlavních důvodů pro nižší účast žen na trhu práce, a to buď proto, že pracují na zkrácený úvazek, nebo zcela opustí placenou práci.

Vyzvali jsme Evropskou komisi a členské státy, aby vypracovaly a přijaly jednotnou definici závislosti na pomoci jiných osob, rovněž s přihlédnutím k potřebám neformálních pečovatelů. Zpráva dále také poukazuje například na význam pružných forem práce, které umožňují sladit pracovní a rodinný život, na potřebu lepších investic do pečovatelských služeb a také zlepšení sociální ochrany a podpory neformálních pečovatelů.

Vyhlídky pro Českou republiku nejsou dobré

Podle odborníků z Českého statistického úřadu (ČSÚ), kteří se zabývají demografickou statistikou, bude po celou druhou polovinu 21. století v České republice žít 2,5krát více seniorů než dětí. Tomu nezabrání ani masivnější migrace, ani o něco vyšší úroveň plodnosti. Projekce obyvatel České republiky, kterou vydal ČSÚ v roce 2014, konstatuje, že počet obyvatel na současné výši může udržet migrace, ovšem neodvrátí pokles podílu osob ve věku 15–64 let a nárůst podílu seniorů v populaci. Podle závěrů studie by zmírnit celkové stárnutí populace mohla pouze vysoká a stabilní plodnost. Její dosažení se však zdá při aktuálních podmínkách jako nerealistické. Stárnutí populace je tak třeba brát jako neodvratitelný proces, tvrdí autoři.

Neexistuje univerzální přístup

Závěry demografické zprávy Komise ukazují, že neexistuje žádný univerzální přístup. Tvorba politik se musí soustředit na reálnou situaci. Je zřejmé, že demografická změna bude mít dopad na všechny. Podle zprávy Komise musí ale být faktorem, který pomůže nasměrovat zotavení Evropy z krize a zvýšit naše pochopení této problematiky, abychom mohli vytvořit odolnější, udržitelnější a spravedlivější Unii.