16.10.2019 | Svátek má Havel


EVROPA: Sbohem Angelo, sbohem staré Německo II.

16.9.2015

Než budeme pokračovat o otázce imigrantů, měli bychom si uvědomit, že celé to mediální třeštění kolem je řízeno profesionály. Podle potřeb médií a také „seshora“. A tak se na chvilku zastavme. Dneska jsou noviny a média plné dětiček, které nesou na rukách jejich rodiče po prašných cestách exodu. A to vyvolává v člověku – tedy v evropském člověku - automaticky pocit viny a soucitu.

No, ony sem nepřijíždějí jen zoufalé dětičky, všimněte si na záběrech přistávajících člunů k řeckým ostrovům, že dětiček na nich tak moc vidět není! No a nějak nám v poslední době zmizely z televize obrázky lodí mířících na Lampedusu, utečenců před francouzskou hranicí u Mentonu, u jejíž krásné promenády polehávají tisíce mladých mužů. Z velké části mladých černochů. A také zmizely obrázky z Callais, kde tihle snědí a černí muži čekají, zda se jim podaří prolézt tunelem pod La Manche. Asi už to nedojímá. Ani ty obrázky primitivního křesťanského kostela Eritrejců nějak neudělaly na obyvatele Evropy zvláštní dojem. Příliš z toho trčela falešnost. Takže když se jedná o „kvóty pro utečence“, tak se nějak zatajuje, že nejde jen o nešťastné dětičky ze Sýrie, ale také o vystajlované (pro starší: módně vyfešákované) mladé muže. Jejichž muskulatury vypadají, jako by právě vylezli z nějakého fitcentra.

K tomu jen jeden osobní zážitek: Letos v létě na turecké (muslimské) části Kypru jsme leželi na soukromé pláži hotelu. Bez ohledu na to, že byla soukromá, přijela k pláži najednou velká skupina aut. Ale žádné „šunky“. A z nich vystoupili mladí černoši. Asi tak třicet mužů a pět žen. Věk mezi 15 a 30 lety. Vešli na pláž, všichni oblečení do značkových oděvů a bot. V rukou, jak jinak, smartphony. Že jde o soukromou pláž, je nezajímalo a zaměstnanci (Turci - muslimové!) se jich evidentně báli. Obsadili všechna lehátka. Kdo na něm neležel a byl zrovna v moři, měl smůlu. Oblečeni byli jak z amerického rapperského filmu. Na hlavách čepice s „nehtem“, bílé a barevné adidasky na nohách. Pak oblehli místní plážový bar a začali hodovat. Obsadili stolky kolem, nacpali se k vedle sedícím „snědým a bílým“ hostům baru (čti muslimům a Evropanům), aniž by se zeptali. Matky s dětmi prchaly z jídelní terasy někam do klidu. Příchozí černoušci pili pivo rovnou z třetinek (jak v seriálech z USA?!), na pláži házeli prázdné láhve kolem sebe. Neustále hlasitě řvali jeden na druhého. Anglicky to ovšem nebylo.

Pak se dali do pití vína, také rovnou z lahví. Naskákali do hotelového bazénu (ve značkových plavkách, zvláště ty mladé dámy), ve vodě ječeli a řvali, matky s dětmi a důchodci zděšeně utekli a za půl hodiny už nebyl na pláži nebo v bazénu ani jeden nečerný host. Zmizeli všichni. Bez ohledu na to, zda byl někdo křesťan či muslim. Zaměstnanci hotelu se o nich báli i jen mluvit. Číšník mi večer polohlasně řekl: „Viděl jste to zlato, co na sobě měli?“ „Jo,“ řekl jsem. „No tak to z práce rozhodně neměli,“ pravil číšník. Vzpomněl jsem si: “Já vím, všichni měli kolem krků masivní zlaté řetězy. A jeden měl na krku asi tak dvaceticentimetrový masivní kříž ze zlata. A ženský byly jak zlatnictví. To jsou pašeráci drog?“ ptal jsem se.

„Vždyť jste viděl, jak chlastají,“ odvětil číšník. “Drogy nepašují, ani neužívají. Ti pašují něco úplně jiného.“

Takže už mi bylo jasné, co pašovali. Ovšem v červnu 2105 to ještě pro mne nebylo tak důležité. Netušil jsem, co bude následovat. Ale tajné služby a vrcholoví politici to měli vědět první. Nezdá se mi, že by nevěděli.

Do Evropy se v té době vydalo asi 1,5 milionu imigrantů. A jdou a jdou a jdou.

Dnes se ukázalo, že hlavním problém Evropské unie je to, že totalitně-politicko-korektní politici, jakoby intelektuálové a na ně navázané lobbistické a ekonomicky důležité skupiny mají v Evropě největší sílu.

Německo a jeho politici - dnes už veřejně uznávaná hlavní síla v Evropě - lžou, lžou a lžou (ale nejen oni, také špičky EU a televize, včetně té naší). Například nedávné televizní obrázky o nadšeném vítání utečenců v Německu jsou na úrovni snímků moskevské televize ze srpna 1968. Jistě, na nádraží bylo pár sluníčkářů, ale hlavně „staroněmečtí“ muslimové vítali své soukmenovce.

Dlouhé týdny blábolili ve zprávách na České televizi, jak prý jsou podle nějakého výzkumu Němci skoro všichni pro příchod emigrantů. Ovšem kdo byl jen pár dní v Německu, ví, že je to lež jako věž. Což potvrzují další informace. Například „slavný“ výzkum veřejného mínění organizovaný ARD (česky Asociace veřejnoprávních televizních společností Spolkové republiky Německo). Podle tvrzení ARD chtělo ještě před týdnem více než 50 % Němců přijmout ještě více uprchlíků. To také meldovaly naše televize. Ovšem zatajily, co druhý den prasklo v Německu: že v anketním hlasování k článku se ukázalo, že 94,5 procent Němců už žádné imigranty nechce (ankety se zúčastnilo 67 000 osob).

Je pravda, že kancléřka Merkelová veřejně v listopadu 2010, tedy před pěti lety, prohlásila: „Naše snaha o ́multi-kulti ́ společnost totálně selhala.“ Dále pak řekla: „Německo vzdává boj o multikulturní společnost. Veškeré snahy o takové soužití totálně selhaly.“ V zemi, kde žijí čtyři miliony muslimů, se podle ní neosvědčila strategie, která lidem z různého kulturního prostředí umožnila žít vedle sebe, aniž se integrovali. ... „Dnes tu s námi žijí a my jsme si nějakou dobu nalhávali, že nezůstanou, že jednoho dne zase zmizí. To ale není realita. Multikulturní přístup, kdy si říkáme, že prostě žijeme šťastně vedle sebe, tak tento přístup selhal. Naprosto selhal.“

Ale ani Merkelová asi nemá sílu jít proti mocným Německa a Evropy a hlavně proti politické korektnosti. Ukazuje to eskalace událostí

Konflikt se rychle zvyšuje. Euroněmec Schulz, předseda Evropského parlamentu, poslanec za SPD, jediný, který v europarlamentu údajně nemá ani maturitu (ano, to je ten, o kterém Berlusconi v parlamentu EU řekl, že by mohl od minuty hrát dozorce v koncentráku), se jako už víckrát předvedl.

Ze slovenského webu cituji: „ V televízii ZDF Schulz, na margo štátov, ktoré nesúhlasia s diktátom EU vo veci imigrantov, povedal: “Európa ultranacionalistov – keď oni zvíťazia – to budeme mať takú Európu, len v tejto veci, ale aj v každej inej. Potrebujeme ducha európskeho spoločenstva. A v prípade nutnosti to musí byť vynútené silou. Nemôže byť – a ja patrím k ľuďom, ktorí to hovoria -, aby sme v XXI. storočí globalizáciu a globálne problémy riešili nacionalizmom. V istom okamihu treba zabojovať a treba povedať, že v prípade nutnosti budeme proti iným bojovať, aby sme dosiahli svoj cieľ.“

Jak se píše dále v článku „Komentátori na nemeckom portáli pi-news. net nemajú pochybnosti: ́Schulz prekročil istú hranicu. Tú, ktorá ho približuje k hnedej minulosti Nemecka. ́“

Zdá se, zvláště pod dojmem posledních výroků německých politiků, že Německo překročilo Rubikon. Všimněme si, že až na některé, většina evropských politiků tyto výroky nepodporuje, státníci zemí, které byly oběťmi nacismu, jsou zděšeni.

Co se to s Němci stalo? S těmi bohatými, úspěšnými a solidními Němci? Kteří se léta snažili, alespoň navenek, vypořádat se svojí strašlivou minulostí agresora a vraha milionů? Mají pravdu ti, co říkají, že v duši Německa je zaset ďábel agresivity, nadřazenosti a násilí? Měl pravdu kancléř Otto von Bismarck, když veškerou svojí silou zastavil pokusy Velkoněmců o ovládnutí celého středu Evropy? Kdy říkal, že velkoněmecká idea Německo zničí? Asi měl. Když jej odstavili, začala příprava na 1. světovou válku.

Myšlenka Velkoněmecka, která dovedla Němce a Evropu do dvou válek, jež stály miliony životů, se pravděpodobně v jiné podobě vrátila. Po pokusu marxistů ovládnout stát, například s Rote Armee Fraktion, a po neúspěchu NDR, se v Německu na základě například „ekologie“, což byla mimochodem jedna z hlavních ideových nauk nacismu, začala rozvíjet nová německá ideologie. Řekli bychom „sluníčková“.

Německé elity se dlouho bránily vzniku německého nacionalismu, a tak nechávaly na pokoji všechny ty bojovníky proti atomu, nadšence hledající ráj pro všechny, tiše podporovaly staré císařské a nacistické heslo „Unser Wald muss leben“ (Náš les musí žít). Aby uspokojily neklidné mladé lidi, kteří všude na světě chtějí dělat něco „jinak a lépe“, plně se přiklonily na stranu bojovníků proti ohřívání planety, zastavily jaderné elektrárny atd. A zapomněly, že v tomto proudu také existuje silně antisemitský (takzvaně propalestinský) a antislovanský proud považující všechny Slovany za obtížnou verbež (již od dob Karla Marxe, který - po rodičích žid - byl hlavně německým nacionalistou). A také, jak ukazují poslední výroky Schulze a německých minstrů otevřeně vyhrožujících „neposlušným východním státům“, idea vůdcovského Německa. Které je nutno bez odmluvy poslouchat. Jinak běda vám! A když do toho přimícháme to, že imigranti jsou velice ovlivnitelnou skupinou voličů, máme to, co máme. A za tím stojí jako vždy kapitál, zvláště německý, kterému vyhovuje a který tyje z toho, že Německo vlastně přes banky a Unii ovládá většinu států Evropy.

Pseudovíra „sluníčkářů“ nejdřív zavedla Němce do bažin „ekologismu“ a „multiklturalismu“ a dnes jim domů přivedla a ještě přivede možná miliony muslimů. Kteří, zlákáni „hlasy sirén“, narazí brzo na zeď reality, kterou Merkelová nechce vidět, a začnou se bouřit. Německo může jen opět vyhrožovat svým sousedům silou, opět může část svých obyvatel (ale jak se zdá, stále menší část) ideologicky poblouznit, ale nakonec ho realita jako vždy dožene.

Bude Německo zase hořet? Muslimské ubytovny už hoří. Co udělá německá vláda, až vypuknou veřejné protesty Němců proti příchozím islamistům? Jimž na pomoc přijdou muslimové již dlouho žijící v Německu, ale rozhodně nikoli asimilovaní tak, aby převzali místní zvyky a zákony? Co udělá německá vláda, až se do sebe pustí naturalizovaní muslimové, příchozí islamisti a Němci, sledující se strachem islamizaci své země? Co to udělá s Němci, a vůbec s Německem, až se zvednou lidé, kteří budou hlasitě a veřejně protestovat proti „novému euro-nadčlověku muslimovi“?

Německo se prostě změnilo. Konflikt, který v Evropě vyvolalo podporou sluníčkářské ideologie, tedy ideologie elitářské a v zásadě totalitní, a svých nenasytných bank, roste. A kvůli neomalenému jednání vůči neposlušným demokratickým Němcům a všem „podřadným a neposlušným východním sousedům“ to nemůže dopadnou dobře.

Dokončení zítra








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.