Přesně v době tiskové konference ministrů zahraničí Ruska a EU vypovědělo Rusko tři velvyslance států EU. Tak vypadá pozice EU v očích Ruska – jste nuly.
Je naprosto neuvěřitelné, že unijní média a s nimi i média česká (až na vzácné výjimky), nijak zvlášť nekomentují políček, kterého se politice EU dostalo. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředseda Evropské komise pro silnější Evropu ve světě Josep Borell se vydal na návštěvu Moskvy s cílem vést dialog s ruskou vládou. Tvrdí, že EU musí s Ruskem jednat, a nechce, aby ve vztazích Ruska s EU převládlo mlčení. To je docela chvályhodné.
Západní média mají nyní jako hlavní ruské téma uvěznění Alexeje Navalného, který je u nás představován jako „lídr opozice“. Evropské lékařské kapacity tvrdí, že Navalnyj byl otráven látkou typu novičok. Ruský prezident Vladimir Putin a celá ruská vláda a explicitně ministr zahraničí tvrdí, že Navalnyj nebyl otráven, a hovoří dokonce o tom, že se otrávil sám. On sám tvrdí, že bylo otráveno jeho osobní prádlo. Putin kontroval, že pokud by ruské tajné služby skutečně chtěly Navalného otrávit, jistě by to udělaly.
Ruské vztahy se Západem se ještě po nástupu Baracka Obamy do Bílého domu zdály být na dobré cestě. Rusku tehdy vládl coby prezident Dmitrij Medveděv a Praha měla na pozitivním vývoji americko-ruských vztahů po nástupu Obamy také svůj podíl. Americký prezident si totiž Prahu vybral jako místo zásadní politické proklamace své politiky a později zde podepsal s Medveděvem prodloužení dohody START 2. Obama ve svém projevu v Praze nastínil svět bez jaderných zbraní. Po 12 letech jsme v situaci, že se nová americká administrativa dohodla velmi potichu na prodloužení dohody o omezení jaderných zbraní ve znění, které vyjednal Obama s Medveděvem v době, kdy nynější prezident byl Obamovým viceprezidentem. Vrátili jsme se tedy do „bodu nula“.
Vztahy Západu s Ruskem se ale prudce zhoršily poté, co Rusko anektovalo Krym. Využilo situaci na Ukrajině, kde padl proruský režim, obsadilo Krym vojensky a nechalo na něm proběhnout referendum, v němž se většina vyslovila pro připojení k Rusku. Naprosto nepřekvapivé, když si uvědomíme, že na Krymu žilo a žije bezmála 90 % Rusů. Západ ale na anexi Krymu odpověděl sankcemi, které jsou prodlužovány každý půlrok. Jsou to takové sankce nesankce - Rusko nepoškozují, škodí spíše evropským firmám, které zejména v potravinách přišly o vývozní teritorium. Navíc jsou to sankce velmi pokrytecké, protože Německo nutně potřebuje ruský plyn, aby zalátalo díru po zrušených atomových elektrárnách. Tak se navzdory „sankcím“ čile buduje plynovod Nord Stream 2 míjející území Ukrajiny přes moře.
USA na anexi Krymu za Obamy reagovaly „rezolutně“ - tedy Obama takto vystoupil, ale každý věděl, že nic proti anexi nezmůže. Svět se navíc dostal do víru událostí takzvaného arabského jara, které zlikvidovalo několik arabských diktátorů, aby je dnes nahradili diktátoři noví, ovšem v situaci, kdy jsou arabské země rozdělené jako nikdy předtím. EU se pak dostala pod tlak migrační krize a současná pandemie jen dále sráží její ekonomiku na kolena. Rusko se tak chová k Unii s despektem a vyhoštění tří unijních diplomatů včetně německého je jen ilustrací jeho pohledu na EU – jste slabí, bezmocní a nebudete nám do našich věcí mluvit. Angela Merkelová opět požaduje sankce, ale to by musela nejdříve ze všeho ukončit spolupráci na Nord Stream 2 a pak by to možná trochu Rusko bolelo. To ale kancléřka nemůže, protože ruský plyn potřebuje.
Mlčení kolem ruského políčku EU je vlastně symptomatické k současné situaci EU. Brusel vůbec nepočítal s tím, že se s dodávkou vakcíny proti covidu dostane do problémů a dokonce už i náš proevropský premiér se jel podívat za Viktorem Orbánem, aby načerpal informace o ruské vakcíně. EU je tedy v podobné situaci, v jaké byl někdejší SSSR – obr na hliněných nohách.
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz