V poslední době je právě president Klaus považován za "rusofila", zastánce zvláštních vztahů k Rusku a vůbec z tohoto hlediska za "podivnou figuru". Není-li rovnou označován za "zrádce národa".
Než budete, čtenáři, číst text dál, rád bych zde znovu prohlásil, vzhledem k ohlasům na mé některé články, že nejsem JUDr. Václav Vlk, právník - to je někdo jiný. A vzhledem k již předem jmenovaným ohlasům a k obsahu následujícího textu dodám ještě to, že neznám osobně Václava Klause, ani nikoho z jeho okolí, ani nikoho z "nové strany" SSO, ani s nimi nejsem nijak ve spojení. Mé další úvahy jsou pouze výsledkem postupu zvaného "heuristika", a jsou tedy pouze a pouze moje.
Napsal jsem, že spoluúčastí na pádu vlády Topolánka podrazil Klaus demokracii nohy. Abychom byli přesnější, možná jen tím, že nedal pokyn těm poslancům, kteří, jak pravil jeden z nich, "viseli presidentovi na rtech" co řekne. On vládu nepodržel. V praxi je výsledek stejný.. Myslím si, že Topolánek má pravdu, když říká, že pád jeho vlády oslavovali na ruském velvyslanectví. Domnívám se také, že potěšil Moskvu. Že by tam zrovna "oslavovali", to se mi zdá přehnané. Ale Rusko bylo a je ve hře. U socialistů je obliba už z resentimentu pochopitelná, ale proč na Hradě?
Takže dnešní otázka zní: " Proč se chce president České republiky, u všech čertů, stále přátelit s Ruskem? " A že se chce přátelit, o tom není pochyb. Sám se přitom na druhé straně pasuje na ochránce tradic když ne svobodné, tak alespoň "trvalé " a pokud možno samostatné české státnosti. Což tedy není nic, co by se Rusku extra někdy líbilo. Proč se chce tedy přátelit s dědicem SSSR? Má snad k tomu nějaký hluboký a relevantní důvod? Zkusme jej tedy najít:
1. Klaus patří ke generaci, která v sobě nese národní trauma z doby německé okupace, kdy byla sama existence národa vážně ohrožena. Je si vědom toho, že přes veškeré naděje, které do západních států vkládalo Československo a Češi sami v okamžiku, když šlo do tuhého, demokratický Západ několikrát zklamal. Prostě nás jako národ a stát odepsali. V roce 1938 podpisem Mnichovské dohody a hned nato, v roce 1939, když ti, kdo s námi podepsali smlouvy a dohody, neučinili nic, aby zabránili Hitlerovi vyhrožováním a lákáním Slováků rozbít a pak obsadit zbytek ČR. Ani jim nestálo za to "naoko protestovat". Dodnes zastávají stanovisko: "Sice jsme slíbili pomoc okleštěnému Československu, ale když se rozpadlo…… My nic, my muzikanti." Otázka, zda mohli a co nemohli, je irelevantní. Rozhodující je, co se stalo.
2. Stejně tak Klaus nemůže zapomínat na to, že podruhé nás Západ odepsal v Jaltě. A nejen nás. A tam něco dělat nejen mohl ale měl. Na konci války armáda USA stála v Plzni, v Praze Němci vraždili lidi a nic. Na výzvy pražského rozhlasu reagoval Stalin - jistěže z důvodů bolševických, aby zabral další stát - a Rudá armáda přijela vítězně na tancích. Po této zkušenosti se pak jenom naprostý politický ignorant - a americký velvyslanec - mohl divit, že většina Čechů v roce 1947volila záruku - levici spřátelenou s osvoboditeli. Tedy se SSSR. Kdyby Američané hnuli zadky a dojeli do Prahy už 6. nebo 7. 5 1945, bylo by vše jinak. Vojensky by je to nestálo nic než Stalinův hněv. Protože proti Američanům by Wehrmacht prakticky nebojoval. Němci většinou spěchali do amerického zajetí, protože se oprávněně báli Rusů. Tyto skutečnosti musí každý politik brát v úvahu, i když to zrovna nebude vykřikovat na náměstích. A vůbec to nesouvisí s tím, zda dotyčný má rád demokracii nebo ne. I největší demokrat v ČR se po druhé, opakuji po druhé světové válce vyprovokované Německem musel obávat třetí "německé" světové války. A Rusové nabízeli ochranu. Hlavně jejich armáda. Když se topíte na moři, rádi vylezete i na otrokářskou loď, jen abyste se zachránili.
3. Klaus také, jak známo, velice kriticky hodnotí výhled dalšího fungování a kvalitního trvání Evropské unie jako demokratického spolku. Netají se tím, že se obává, a myslím, že právem, že se EU pomalu proměňuje na zelenorudou modernější a bohatší odrůdu bývalé RVHP. Už se zase "v centru" ví, kdo má co pěstovat a kolik, už zase úředník rozhodne o tom, kdo si bude co myslet o kouření tabáku, o menšinách a lidech s jinou kulturou. Už zase leze stát - tentokrát superstát - lidem do kuchyní, do postelí, do popelnic, mezi láhve limonád, do poklopců a do hlav. Správně Klaus z toho odvozuje, že Lisabonská smlouva je jen pokusem tento trend celoevropsky uzákonit.
4. Jsme v situaci, kdy je všem jasné, nejen Klausovi, že Evropa takto řízená nemůže vydržet ekonomický tlak nastupujících velmocí. Stane-li se socialistickou. To znamená státem s ekonomikou a politikou řízenou z jednoho, nikým nekontrolovatelného centra. Navíc spolku dnes na povrchu stále demokratického, vevnitř však již silně prožraného. Korupcí, finančními machinacemi a lobbismem, takže například rozpočet a účty EU již několik let nebyly schváleny. Prostě proto, že to všechny kontrolní instituce odmítly. Ostatně, kdyby se tak hospodařilo a zneužívalo peněz u nás, protože nemáme tak výkonné hospodářství, tak už jsme dávno zkrachovali. Jako jsme zkrachovali už jednou s celým slavným RVHP. Takže není divu, že si to většina z nás a ani Klaus nechce zopakovat.
5. Státník také při plánování svých činů nemůže myslet jen na to, co bude zítra. A přemýšlet jen o tom, o čem se píše v novinách. Musí být jasné, že už dávno není žádný "mír", ale že jsme uprostřed nevyhlášené války s muslimskými fanatiky, která bude dlouhá a nebezpečná. Prozatím se až na malé "bitvy" (atentáty), odehrává daleko od nás. Ale "postoj" EU k malému a jedinému demokratickému státu na Blízkém východě, Izraeli, nás musí varovat. Kdyby nebylo USA, už by byli Židi dávno "zahnáni do moře" (tedy, přeloženo z muslimštiny, vyvražděni). Co by v krizi čekalo nás? Toť otázka, že.
6. Na druhé straně islámský fanatismus roste všude. Natalita a její důsledky jsou neúprosné. Počet mladých, neukojených, nevzdělaných, rozzuřených muslimů stále stoupá. Nedémonizujme je. Jejich svět, hlavně myšlenkový svět je prostě v této fázi vývoje. Konstatujme, že vždy a všude, kde se "přemnožili" mladí muži, protože jejich počtu nestačila ekonomika a státy nezvládaly svoji roli, to dopadlo špatně. Evropa zná tento problém například z doby takzvaných křižáckých válek. Ale také z doby první a částečně i druhé světové války. Markantní to bylo hlavně před první válkou. Počet dětí na rodinu byl koncem 19. a začátkem 20. století v Evropě běžně okolo deseti až dvanácti. Díky nízké obecné vzdělanosti, názorům církve na sex a plození dětí, jakož i díky zlepšení sociálních podmínek a zdravotní péče, se to vše zkombinovalo v smrtící koktejl. Děti se rodily a už tolik neumíraly jako ve středověku a lidé se obecně dožívali vyššího věku. Lidí najednou bylo moc. Takže v počtu potřebných a "spotřebovatelných" lidí pro vedení války nebyl problém! Obě strany I. světové války měly cca 18 milionů padlých a nezvěstných vojáků a stejný počet se odhaduje u počtu civilních obětí. Přičteme-li cca 30 až 40 milionů mrtvých následkem "španělské chřipky" a dvě desítky milionů zabitých v bolševické revoluci, dojdeme k úděsnému číslu více než 90 milionů mrtvých rozmezí 1914 až 1920. Za šest let!!!! A nikde nečtete, že by po válce "lidi" někde chyběli (s výjimkou některých oblastí Anglie a Francie). Naopak: výsledkem obou světových válek byl nástup technologických dovedností, potřebné promíchání "společenských tříd" a první, skutečně bohatá společnost na světě (USA, Japonsko a západní Evropa). Z hlediska lidstva vynikající výsledek. Ale vykládejte to těm mrtvým a pozůstalým! A navíc to pro nás dnes znamená, že muslimské obyvatelstvo a hlavně jeho vůdci by takovou "oběť" mohli považovat za akceptovatelnou.
7. Jak stoupá počet mladých muslimů a zlepšuje se jejich výživa a zdravotní péče, zvyšuje se také vnitřní tlak v muslimské populaci v celém světě. V každém případě však je potenciálních vojáků za svatou muslimkou věc ve světě i v Evropě dostatek. Je mylné se utěšovat tím, že boj mezi šíity, sunnity, wahabisty, al Kajdou atd. se bude odehrávat hlavně u nich "doma". Jako se odehrávaly náboženské války u nás ve středověku. Svět je příliš malý, technika jej "zmenšila". A nezdá se, že by dorůstající generace západoevropských muslimů byla mírumilovná. Ani náhodou! Spíše naopak. Teze multikulturalistů se ukázaly jako chybné. Mužská část druhé a třetí generace přistěhovalců je vždy agresivnější, jak dokládají například sociologické studie o chování imigrantů v USA. Organizovaný zločin tam zavedly a rozvinuly děti přistěhovalců z Itálie, Skandinávie a z… jo, jo, židů v Ruska a přistěhovalců z východní Evropy.
8. Vypukne-li náboženská válka v Evropě, a vše k tomu spěje, budeme proti muslimům muset hledat spojence. Jenže Francie, Španělsko, státy Beneluxu a hlavně náš soused Německo budou mít dost svých starostí. Jako v roce 1938.. Povstanou-li v Evropě muslimští náboženští fanatici, bude většina tzv. staré Evropy zachvácena neklidem a revolucemi, v horším případě strašlivou občanskou válkou. Jediní, kdo se mohou "vytrhnout", protože nemají na svém území mnoho islamistů, budou snad oblasti bývalé NDR a Bavorsko. Na "křesťanské straně" Evropy kromě nás pak zůstane ještě Polsko, Ukrajina, Bělorusko. Všichni slabí, slaboučcí!! Kdo tedy zbude v dosahu a silný??? No … …no ano, Rusko! Jako za Napoleona, za Hitlera… Pro Rusko jsou muslimové vážným nepřítelem, tak jako byli vždycky. Rusko tedy bude bez ohledu na to, jak a zda bude demokratické či diktátorské, vždy protimuslimské. Takže uděláme co? No to, co nám zbylo v roce 1526 proti muslimům. Vstoupit chtě nechtě do spolku s tím, s kým se můžeme společně zachránit. Čili nezbude udělat něco takového, jako když jsme si "dobrovolně" zvolili Habsburky za české krále. Hezké vyhlídky, co?!? Ale pozor! Přihlásili jsme se k nim tehdy skutečně dobrovolně. Že nás pak za sto let po třicetileté válce násilně katolizovali, že z Čech a Moravy pak dřeli kůži, to je už další historie. Stejně jako to, že v Rakousku ani nešpitnou školákům o tom, že nebýt pěších českých pluků bránících Rakousko v zoufalé situaci (rok 1683), dokud nepřijeli "slavní" polští a litevští huláni, tak by Turci Vídeň dobyli. To je smutné. Ovšem ani v našich učebnicích nenajdete zprávu že při obraně Vídně se vyznamenal český šlechtic Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic, který později předsedal dvorské válečné radě Habsburků. To tak, chválit "slouhu" Habsburků, to by mnozí snad ani nepřežili! No, tak už to bývá.
9. Je tedy otázkou, zda naše "nadšení" EU není z hlediska budoucnosti poněkud jednostranné. I když dřívější kvalita života v RVHP a dnešní v EU je nesrovnatelná. Moc se nám všem dnešní život líbí (tím nemyslím voliče KSČM a neonácky). Vypukne-li křesťansko-muslimská válka i v Evropě, za účasti evropských muslimů, vše se změní. Idylka skončí. Podíváme-li se na naše dějiny a vztah a chování té západnější části Evropy k nám a vůbec "východní", trochu člověku zatrne. Za mnohé jsme si mohli sami, ale za všechno ne. A co se týče dohod a smluv, většinou jsme je plnili lépe my než oni. Byli jsme slabší, museli jsme.
10. Z tohoto hlediska je pak také nutno hodnotit náš pohled a pohled Klause na problémy Srbska, Bulharska a Řecka a jejich tradiční přátelství s Ruskem. Nic jiného v sousedství Turecka a vůbec Blízkého východu jim nezbývá. Nesmíme zapomenout, že dle naší národní mytologie jsme se staletí obávali "Němců", ale skutečně jsme se "báli" jen muslimů (až na dvacáté století). A bylo proč.
11. Podívejme se na mapu. Nepodaří-li se "ukončit" probíhající křesťansko( židovsko) - muslimskou válku brzo, rozšíří se. Blátiví a rozměklí rudo-eko-zelení intoši vládnoucí dnes EU nejsou ničeho rozumného schopni. USA asi ano. Ono je totiž stále celkem jedno, kdo je a bude president USA (to koukají levicoví intelektuálové na Obamu, jak chce válčit v Afganistánu, co?!?). Zda povede Rusko car anebo putinovský polodiktátorský president, v tomhle případě to bude jedno. USA a Rusko pojednou spolu. Jiné řešení není. Pro oba. A Čína se přidá. Už kvůli tomu, že se šedesát let pokouší zkrotit svých dnes už cca 20 milionů islamistů ve střední Asii a stále se jí to nedaří. Jenže, a to jenže je důležité, mezi námi a USA je moře a bude tam pravděpodobně válčiště křesťansko-muslimského evropského konfliktu. Takže Američanům nezbude nic jiného než nás sice slovy podporovat - to moc nestojí a jde to i z dálky - ale víceméně nás v tom nechat. Zná-li někdo jiné řešení, ať se přihlásí v Pentagonu. Budou rádi.
12. Takže, pokud z této premisy vychází president Klaus, pak se jeho vztahy a stanoviska k Rusku ale i Srbsku a Bulharsku neukazují tak pošetilé. Vychází z reálné, možné a již v dějinách opakované situace. Jako za Napoleona a Turků. A s bolševismem to nemá nic společného. I když Rusko bude ještě nejméně sto let bolševismem ovlivněno.
13. No, možná je to prostě také proto že má president Klaus Rusko jen tak osobně rád. Ale na to bych nevsázel.
14. Za deset, dvacet let, množná i dříve budou dějiny hodnotit politiky a dnešní dobu setsakra jinak než dnes. A kdo by tak egocentrický a sám na sebe oprávněně pyšný jako je Václav Klaus nechtěl být v dějepise zapsaný jako vizionář, velký myslitel a zachránce země? Možná i Země s velkým "Z". Václav Klaus je normální politik. Takže si to zcela určitě přeje. Jako každý politik.. Proto okřikuje zelené, proto napadá Lisabonskou smlouvu. A možná má osamoceně, ve vizi budoucnosti, pravdu. To ale nakonec rozhodnou dějiny. Ne my. Ani Brusel.
P. S. A dřív, než budete psát, že je to celé šílené, bych jen rád připomněl:
V roce 1933 nikdo v Evropě nevěřil, že kousek za hranicemi, na Ukrajině jedí lidé své děti z hladu. A že ve vzdělaném a vyspělém Německu se v roce 1944 budou konat výzkumy jak z tuku průmyslově vražděných lidí vyrábět mýdlo. To jen, jako až vás napadne, že "tohle se přeci stát nemůže". Může. Na to vemte jed.