Evropská komise vyhrožuje Polsku po dlouhých měsících diplomatického nátlaku a zastrašování odebráním hlasovacích práv v EU a rozjela k tomu celý formální procedurální proces.

Teď nejde o to, že se tento záměr zřejmě nezdaří, protože Maďarsko oznámilo připravenost jej na Evropské radě vetovat. Jde o děsivé potvrzení toho, do jakých poměrů dnešní EU zmutovala. Dávno přestala být technokratickým neideologickým rámcem pro rozšiřování všestranné spolupráce členských států a přeměnila se v militantní pokrokářskou aktivistickou organizaci protlačující silou v celé Evropě levicové představy o přeměně společnosti. Jakékoliv ideologické odchylky od levicového západního mainstreamu se snaží nemilosrdně trestat. Pravicově konzervativní polská vláda nevyhovuje, proto je třeba s ní za každou cenu zatočit.

Pamětníkům a znalcům moderní historie musí dnešní polsko-unijní spor určitě připomínat jugoslávsko-sovětskou roztržku na konci 40. let minulého století, kdy se Stalin pokusil podřídit si silou neposlušného Tita. Paralel je až příliš mnoho. Dnešní Evropská komise hraje v současné roztržce stejnou roli jako Kominforma (internacionála komunistických stran) ve sporu sovětsko-jugoslávském – rovněž se pasuje na jediného vykladače ideologické čistoty a neposlušného člena obviňuje z ideologických úchylek. V případě Jugoslávie to kdysi byl „pravicový oportunismus“, polským zločinem je dnes „ohrožení evropských demokratických hodnot“.

Stejně jako tehdy je však ideologie hlavně zástěrkou boje o moc. Jde o exemplární podrobení hlavního reprezentanta skupiny reptajících nových členských zemí moci hegemonů – tj. v dnešní EU Německa a Francie – a vynucení si touto cestou plné poslušnosti a disciplíny uvnitř bloku.

Dnes je třeba jasně říci, že Německo a Francie nevyhrály žádnou velkou evropskou válku a východní Evropa není dobytý prostor. Studená válka neskončila proto, že jsme chtěli nahradit sovětský diktát poručníkováním německo-francouzským a jednu povinnou levičáckou ideologii vyměnit za její novou mutaci. Měla-li by se EU vyvíjet touto cestou, je třeba ji zásadně odmítnout.

Záleží-li nám na tom, aby se historie neopakovala, potom naším heslem dneška musí být – Ruce pryč od Polska.