Čtvrtek 14. listopadu 2024, svátek má Sáva
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

EVROPA: Římský mýtus splnil úkol

diskuse (31)

Před šedesáti lety vstoupily Římské smlouvy do evropské mytologie. Kulaté výročí je pro zapálené europeisty příležitostí připomínat význam Evropské unie jako velkolepého projektu míru. Dokonce i eurorealisté chovají vůči Smlouvě o založení evropského hospodářského společenství jisté sympatie. Málokdo se odváží kritizovat dokument, kterým se měla zavést celní unie, volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu; dokument, který sliboval ochranu hospodářské soutěže, dokument, který vykresloval skvělý evropský svět stabilních cen, vytrvalého ekonomického růstu a vysoké zaměstnanosti.

Od roku 1957 byly zakládající smlouvy vždy v letech kulatých výročí revidovány, přepisovány a měněny. K desátému výročí nabyla platnosti Slučovací smlouva, třicáté výročí oslavil Jednotný evropský akt a pětatřicáté Maastrichtská smlouva. Čtyřicáté výročí – korunované bezzubou Amsterdamskou smlouvou – se příliš nezdařilo. O to více úsilí proto bylo věnováno evropské Ústavě, kterou se v roce padesátého výročí podařilo představit jako zcela nesrozumitelnou (a o to nebezpečnější) Lisabonskou smlouvu. Z původních 318 článků Římských smluv zůstala nezměněna chabá desetina. Římský mýtus však přetrvává.

Podstatou římského mýtu je naivní tvrzení, že otcům zakladatelům se od počátku jednalo o vytvoření liberálního ekonomického prostředí, díky kterému by evropské státy mohly dohnat a předehnat Spojené státy americké. Ekonomický blahobyt však otce zakladatele od počátku naprosto nezajímal. Původním cílem bylo vytvoření Spojených států evropských. Projevy Jeana Monneta se tak v ničem neliší od dnešních projevů Junckera, Tuska, Schulze či Verhofstadta. Když v roce 1953 Monnet zapáleně hovořil o Velké evropské revoluci naší doby, jedním dechem požadoval vznik prvních supranacionálních institucí v Evropě. V době, kdy podle něj Evropa ztrácela ve světě váhu, nebylo jiné cesty než vzdát se alespoň části národní suverenity jednotlivých zemí a odevzdat ji do rukou nových společných institucí. Kořenem všeho zla byla podle Monneta – stejně jako podle jeho dnešních epigonů – národní suverenita. Jen její zlomení prý mohlo potlačit „nacionalistické ambice“ a zajistit „bezpečí a mír svobodného světa“.

Jestliže vrcholný úředník Monnet bojoval za evropskou federaci v diplomatických náznacích, západoněmecký kancléř Adenauer hovořil zcela otevřeně. Symbolicky 9. listopadu 1959 řekl svým spolustraníkům: „Společný trh nesmíme chápat jako hospodářskou úmluvu, ale jako politický nástroj. Evropské hospodářské společenství je především politickou úmluvou, jejímž cílem je dosažení politické integrace Evropy.“ O pět let později mluvil na tiskové konferenci v Bonnu ještě přímočařeji: „Evropské hospodářské společenství nebude schopné trvale fungovat bez politické unie.“

Představa politické unie Spojených států evropských byla pro většinu občanů v 50. letech stejně nepřijatelná jako dnes. Stejně jako dnes se proto první europeisté uchýlili k lacinému triku – místo nikým nechtěné politické unie slibovali voličům skvělou hospodářskou unii. Jen málokdo chápal (a jen málokdo je ochoten pochopit), že hospodářské unie nelze dosáhnout jinak než prostřednictvím unie politické. Šedesát let po ratifikaci Římských smluv přešlapuje evropské hospodářství na místě. Místo vysoké zaměstnanosti čelí jednotlivé členské státy vysoké nezaměstnanosti. Místo prosperity bojují s důsledky nefunkční společné měny a vysokého zadlužení. S každým dalším ekonomickým neúspěchem roste síla politické unie. Chimérický příslib hospodářské prosperity je placen ztrátou suverenity. Římský mýtus svůj úkol splnil.

MfD, 27.3.2017

Institut VK

Aston Ondřej Neff
14. 11. 2024

Piráti jdou úspěch od úspěchu poté, co práskli dveřmi a odešli z vlády.

Tomáš Vodvářka
14. 11. 2024

Narušený spánkový cyklus taky něco stojí.

Petr Kolman
14. 11. 2024

Jedna vláda za zdražování (nejen) potravin může a druhá nikoliv?

Jan Bartoň
14. 11. 2024

Joe Biden by měl odstoupit a umožnit tak Kamale Harrisové stát se první ženou v čele Bílého domu.

Ivo Fencl
14. 11. 2024

Dílo již bylo nominováno na „knihu roku“ a kdesi pro ně lze hlasovat.

Aston Ondřej Neff
12. 11. 2024

Máme tu celý náš dnešní komunismus v kostce.

Aston Ondřej Neff
13. 11. 2024

Podle Medianu mají Motoristé šest, komunisté pět procent.

Aston Ondřej Neff
11. 11. 2024

Zdeněk Hřib se stal předsedou Pirátů. Za jeho primátorování Praha definitivně zastavila svůj rozvoj.

Aston Ondřej Neff
14. 11. 2024

Piráti jdou úspěch od úspěchu poté, co práskli dveřmi a odešli z vlády.

Marian Kechlibar
12. 11. 2024

První světová válka byla tou základní katastrofou západní civilizace.

the Tomáš Hejtmánek
14. 11. 2024

Policie odložila případ červencového požáru v bytovém domě v Jičíně, při kterém zemřel muž a další...

Lidovky.cz
14. 11. 2024

Kriminalisté zadrželi muže, který v pátek v pražské Písnici brutálně zaútočil na seniorku v jejím...

Lidovky.cz, ČTK
14. 11. 2024

Hasiči a policisté by měli podle Rakušana dostat přidáno 2 500 korun. Kromě 1 500 korun v tarifní...

ven Tomáš Ventura
14. 11. 2024

Statistiky ukazují, že ženy v Česku musí pracovat zhruba o dva měsíce déle, aby dosáhly na stejnou...

ČTK, Lidovky.cz
14. 11. 2024

Novým trenérem fotbalistů Slovácka se stal podle očekávání Ondřej Smetana, který dosud působil ve...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz